Argentina připouští jednání o dluhu

Argentinská prezidentka Cristina Fernándezová • Zdroj: ctk/AP

24. června 2014 · 06:42

Argentinská prezidentka Cristina Fernándezová prohlásila, že její země je poprvé od bankrotu v roce 2001 ochotna jednat s věřiteli, kteří tehdy „ostrouhali“. Dodala ale, že jednání, která v těchto týdnech probíhají v New Yorku pod vedením NML Capital, musejí být férová. Otázkou je posuzování férovosti argentinskou stranou.

Před 13 lety Argentina zkrachovala a nesplatila obligace za 95 miliard dolarů. „Chceme splnit své závazky vůči stu procentům věřitelů,“ uvedla Fernándezová v přímém televizním přenosu. „Jen žádáme férové podmínky v souladu s argentinskou ústavou.“

Aby Argentina zabránila technickému bankrotu, musí se s věřiteli dohodnout do 30. června. Pak následuje ještě třicetidenní „lhůta z milosti“.

Americký nejvyšší soud odepřel Buenos Aires odvolání a potvrdil výrok soudu nižší instance. Platí tak rozhodnutí, které Argentině nařizuje v plné míře vyplatit věřitele. „Prezidentka konečně zjistila, že následky bankrotu by byly o poznání bolestivější než splnění nařízení amerického nejvyššího soudu,“ píše Fernando Laborda z deníku La Nacion.

Růst argentinského HDP od bankrotu v roce 2001 | E15

Splácení 95 miliard
V roce 2005 Argentina zahájila restrukturalizaci dluhu – nesplacené dluhopisy za 62,3 miliardy s věřiteli vyměnila za nové bondy v objemu 35,2 miliardy. Asi pět procent věřitelů na to však nepřistoupilo. Země dlužila také 6,3 miliardy Pařížskému klubu a 9,5 miliardy MMF. Závazek MMF splatila o rok později. Po další výměně dluhopisů v roce 2010 zemi zbývalo splatit 11,2 miliardy. Letos v květnu se dohodla s Pařížským klubem na splátce 9,7 miliardy. Nynější kauza se týká 1,5 miliardy požadovaných věřiteli sdruženými pod NML Capital, kteří odmítli řešení z roku 2005.

Splácení 95 miliard

V roce 2005 Argentina zahájila restrukturalizaci dluhu – nesplacené dluhopisy za 62,3 miliardy s věřiteli vyměnila za nové bondy v objemu 35,2 miliardy. Asi pět procent věřitelů na to však nepřistoupilo. Země dlužila také 6,3 miliardy Pařížskému klubu a 9,5 miliardy MMF. Závazek MMF splatila o rok později. Po další výměně dluhopisů v roce 2010 zemi zbývalo splatit 11,2 miliardy. Letos v květnu se dohodla s Pařížským klubem na splátce 9,7 miliardy. Nynější kauza se týká 1,5 miliardy požadovaných věřiteli sdruženými pod NML Capital, kteří odmítli řešení z roku 2005.