Neschopnost domluvit se s věřiteli a následný technický bankrot zasadil ekonomice, která již před ním trpěla stagflací – kombinací nulového ekonomického růstu a vysoké inflace – další ránu. Devizové rezervy se tenčí kvůli odlivu zahraničního kapitálu a intervencím na měnovém trhu. To vzbuzuje obavy, že zemi brzy dojdou prostředky, které potřebuje na splácení dluhů a financování dovozu.
Argentinské peso, které se obchoduje v přísně regulovaném kurzovém rozpětí, na oficiálním trhu oslabilo z 8,20 pesa za dolar před červencovým bankrotem na současných 8,40 pesa. Poklesu nezabránila ani centrální banka, která minulý týden snížila zásoby deviz a zlata o více než 350 milionů dolarů na 28,6 miliardy dolaru. Ještě na začátku loňského roku přesahovaly její rezervy 40 miliard dolarů.
„Centrální banka by měla usilovat o kombinaci slabšího oficiálního kurzu a vyšší úrokové sazby, aby se snížila poptávka po dolarech,“ řekl Bloombergu Alejo Costa z firmy Puente. Naráží na fakt, že základní sazba 27 procent je příliš hluboko pod 40procentní inflací.
Kurz dolaru k pesu
Situace je ještě horší na černém trhu, který lépe vystihuje tíživou realitu. Tam se kurz podle deníku The Wall Street Journal propadl z červencových 12,30 pesa na 14,40 pesa za dolar. Rozšiřující se propast mezi oficiálním kurzem a cenou na černém trhu většinou značí blížící se devalvaci oficiálního kurzu.
Zatím se Argentina snaží omezit poptávku po dolarech. V pátek zpřísnila podmínky pro oficiální nákup dolarů, v nichž Argentinci vidí stabilitu pro své úspory. Nově si mohou ti, kteří za měsíc vydělávají 8800 pesos, koupit maximálně dva tisíce dolarů měsíčně.
