Armáda je důležitější než vyrovnaný rozpočet, tvrdí Trump

Americká armáda, ilustrační foto

Americká armáda, ilustrační foto Zdroj: Karel Kopáč

Americká armáda, ilustrační foto
Americká armáda, ilustrační foto
Americká armáda, ilustrační foto
Americká armáda, ilustrační foto
Americká armáda, ilustrační foto
10
Fotogalerie

Jednou z priorit prezidenta Donalda Trumpa je silná armáda. Plánuje posílit pozemní a letecké síly, námořnictvo i námořní pěchotu. Předpokládá se, že vyvine tlak na zbrojní dodavatele, aby snížili své ceny. Šéf Bílého domu ale zároveň dává najevo, že v ruce nehodlá obracet každý dolar. „Naše armáda je pro mě důležitější než vyrovnaný rozpočet, protože takto jsme dopadli s vyváženým rozpočtem,“ řekl nedávno Fox News.

 

Trump mimo jiné slibuje zvýšit počet vojáků v aktivní službě ze současných 475 tisíc na 540 tisíc. Letectvo by mělo mít po navýšení k dispozici 1200 stíhaček připravených k bojovým misím a námořnictvo 350 lodí.

V cestě k uskutečnění plánů mu ale může stát několik překážek. Prezident si zvolil za rozpočtového šéfa zastánce přísných škrtů Micka Mulvaneyho. Toho do funkce zatím doporučil senátní rozpočtový výbor, ještě ho ale čeká schvalování v plénu.

Mezi jeho nejhlasitější kritiky patří republikánský jestřáb John McCain, jenž se obává právě nechuti Mulvaneyho k navyšování armádního rozpočtu. McCain má přitom vlastní plán na vybudování silnější armády, volá po zvýšení výdajů Pentagonu v příštích pěti letech o 430 miliard dolarů nad stávající projekci.

K realizaci ambiciózních plánů bude také nutné se vypořádat se škrty v obraně, které jsou výsledkem dohody o rozpočtové kontrole z roku 2011 a byly navrženy na deset let. Nový ministr obrany James Mattis během senátního slyšení před schválením své nominace zdůraznil, že se zasadí o ukončení tohoto opatření.

„Bude to těžší, než to vypadá,“ je však přesvědčen republikánský senátor Lindsey Graham. Republikáni sice kontrolují obě komory Kongresu, v Senátu však budou potřebovat k prosazení takto zásadního rozhodnutí šedesát procent hlasů. To pro ně znamená nutnost dostat na svoji stranu některé demokraty, pravděpodobně za cenu dohody o navýšení výdajů také v jiných oblastech.

Otázkou také zůstává, jak vyhodnotí plány na větší zbrojení Rusko, se kterým se chce Trump sblížit. Mattis se totiž netají tím, že Moskvu považuje za přímou hrozbu. Kreml nelibě nese nedávno započaté posilování východního křídla NATO. A ruským médiím neušlo, že nový šéf obrany vyjádřil s přítomností amerických sil v oblasti Baltského moře souhlas.


Vše o Donaldu Trumpovi čtěte zde >>>