Asadova armáda hlásí dobytí Palmýry, jde prý o začátek pádu Islámského státu
Podle jednoho ze syrských generálů je dobytí Palmýry velkou ranou pro Islámský stát a znamená začátek jeho pádu. Damašek chce nyní získat kontrolu nad dvěma baštami islamistů: městy Rakka a Dajr az-Zaur.
„Armáda po tvrdých nočních bojích převzala kontrolu nad celým městem Palmýra včetně starobylé oblasti a obytné části města. Džihádisté se stáhli,“ citovala dnes agentura AFP nejmenovaný syrský vojenský zdroj.
Podle SOHR se ještě dnes ráno stále ozývala střelba ve východní části města v okolí věznice a na letišti, většina radikálů se prý ale z Palmýry stáhla. Syrské armádě při téměř tři týdny trvajícím dobývání Palmýry pomáhalo ruské letectvo. Vojáci se nyní ve městě snaží zneškodnit výbušniny, které tam nastražili islamisté.
„Dnešní osvobození historického města Palmýra syrskými vládními jednotkami je důležitým úspěchem a dalším ukazatelem úspěchu strategie syrské armády a jejich spojenců ve válce proti terorismu,“ citovala syrská státní televize prezidenta Asada, který dnes v zemi hostil francouzskou delegaci včetně několika poslanců.
Jak uvedl Ramí Abdar Rahmán ze SOHR, v bitvě o Palmýru zahynulo na 400 bojovníků Islámského státu. Jde podle něj o největší porážku radikální skupiny od roku 2014, kdy na dobytých územích v Sýrii a Iráku vyhlásila chalífát. Na prorežimní straně přišlo o život asi 180 bojovníků.
Ruské ministerstvo obrany v sobotu oznámilo, že ruské letectvo provedlo za uplynulých 24 hodin v okolí Palmýry 40 náletů, zasáhlo 158 cílů a zabilo přes 100 ozbrojenců.
Syrská státní televize dnes přerušila svůj pravidelný program a začala vysílat dokument o Palmýře a jejích archeologických památkách. Televize rovněž divákům nabídla vlastenecké písně. „Je deset hodin ráno palmýrského času. Toto ráno je vítězné,“ hlásil televizní hlasatel.
O něco později televize přinesla zpravodajství reportéra přímo z Palmýry, kde bylo vidět, jak se vojáci pohybují v centru města. Záběry rovněž ukázaly opuštěné ulice a několik velmi poškozených budov.
Podle nejmenovaného syrského generála, kterého citovala agentura Reuters, získání kontroly na Palmýrou ukazuje, že „armáda a její přátelé“ jsou jedinou silou, která je schopna bojovat s terorismem a vyhladit ho. Bezpečnost a stabilitu ve městě se podařilo nastolit i díky ruskému a syrskému letectvu, dodal. Syrské a ruské letouny údajně mířily i na prchající islamisty a zasáhly několik jejich vozidel.
Syrská armáda zahájila boj o Palmýru, zahrnutou do seznamu světového dědictví UNESCO, 7. března. Palmýra byla ve starověku významnou zastávkou na trase karavan. Dnes leží v poušti a je v ní rozsáhlé a cenné archeologické naleziště. IS archeologickou lokalitu zaminoval a zničil dva chrámy: Belův a Baal-Šaminův.
| Palmýra - antická perla v syrské poušti |
|---|
| Základní údaje o historickém městě Palmýra v Sýrii, jehož dobytí dnes ohlásila syrská armáda, která tvrdí, že odtud vyhnala bojovníky radikálního hnutí Islámský stát (IS): |
| Pouštní město Palmýra leží v provincii Homs, asi 210 kilometrů severovýchodně od syrské metropole Damašku. K nejznámějším památkám Palmýry patří kolonáda, divadlo, vítězný oblouk, mnoho kostelů, chrámů či pohřebišť. Od roku 1980 je Palmýra zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Před zahájením občanské války v Sýrii v roce 2011 místo navštěvovalo na 150 tisíc turistů ročně. Název této oázy v poušti znamená „město palem“ (arabsky je nazývaná Tadmur - město datlí). První zpráva o Palmýře se objevila již ve druhém tisíciletí před naším letopočtem: město bylo údajně založeno kmeny arabských kočovníků kolem roku 1900 před Kristem, i když podle bible ho postavil až král Šalamoun. Záhy se stala Palmýra hojně používanou stanicí pro obchodníky na hedvábné stezce mezi Perským zálivem a středomořskými přístavy. Palmýra byla po staletí velmi bohatým obchodním městem, kterým procházeli obchodníci s luxusním zbožím - purpurem, hedvábím, sklem, kůžemi parfémy, vlnou, olivovým olejem, sušenými fíky, solenými rybami, ořechy či vínem. V roce 41 před naším letopočtem se město neúspěšně pokusili obsadit Římané, podařilo se jim to až v letech 17-19 našeho letopočtu. Později bylo město začleněno do římské provincie a v roce 129 ho římský císař Hadrián Palmýru při své návštěvě prohlásil za svobodné město a přejmenoval ho na Hadriana Palmyra. Tehdy byly postaveny nejznámější paláce jako Belův či Agora nebo kupříkladu více než kilometr dlouhá hlavní třída (kolonáda) města, která byla ozdobena celkem 375 sloupy. Změnu přinesly až perské výboje ve třetím století po Kristu, kdy se vlády ve městě ujala ambiciózní a schopná žena Zenobia. Ta se vzepřela Římu a posléze získala pod svou vládu mimo jiné část Egypta, Arábii a Malou Asii. Římský vojevůdce Aurelianus ale získal rychle zpět Zenobií dobytá území a na jaře 272 obsadil i Palmýru. Porážka Zenobie znamenala také počátek úpadku Palmýry. Město opustili obyvatelé i obchodníci, bohaté vily a chrámy se začaly rozpadat. Město pak definitivně upadlo v zapomnění, když ho v sedmém století již jako jednu z mnoha byzantských pouštních pevností zdevastovali Arabové. A dílo zkázy dokonalo zemětřesení z roku 1089. Evropa toto kdysi významné město znovu objevila až roku 1678 díky anglickým obchodníkům. Škody v Palmýře, způsobené válečnými konflikty: Palmýra byla poprvé poškozena již v bojích mezi vládními vojáky a rebely od února do září 2013, kdy byly zbořeny některé sloupy. Radikálové z IS dobyli Palmýru loni v květnu, celou lokalitu pak údajně zaminovali. V červnu zničili sochu lva z 2. století, která stála u brány do městského muzea, a následující měsíc zničili sochu bohyně Al-Lát, která pocházela z 1. století před naším letopočtem. Koncem loňského srpna zničili v Palmýře Belův chrám, asi nejznámější památku v místě z roku 32 našeho letopočtu zapsanou na seznamu světového dědictví UNESCO, a kupříkladu i menší Baal-Šaminův chrám z 2. století před naším letopočtem, též ze seznamu světového dědictví UNESCO. Loni v říjnu v Palmýře vyhodili do povětří také 2000 let starý vítězný oblouk z římské éry. |
Paweł Smoleński: Politický islám je atraktivní kvůli západnímu rasismu
