Asmussen: Nepodceňujme Kypr, může znovu stáhnout euro do vážných problémů

Kypr

Kypr Zdroj: profimedia.cz

Eurozóna a hlavně Německo se k současným finančním problémům Kypru staví příliš vlažně, míní německý člen užšího vedení Evropské centrální banky Jörg Asmussen. „O tom nesmí být žádných pochyb: jestliže Kypr nedostane zahraniční pomoc, sklouzne do platební neschopnosti,“ řekl Asmussen. Kypr označil za "systémově důležitý" a řekl, že její selhání by "ohrozilo pokrok, jehož bylo loni v řešení dluhové krize eura dosaženo - a to by mělo obrovské finanční a politické náklady".

Záchranný balík pro třetí nejmenší zemi měnové unie by měl být hotov do konce příštího měsíce, řekl Asmussen německému listu Handelsblatt. Dodal, že němečtí politici by se neměli snažit odkládat rozhodnutí až do doby po zářijových parlamentních volbách v Německu.

Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala Kypr, aby jako podmínku pomoci zavedl zákony proti praní špinavých peněz. Německo pohlíží na Kypr s podezřením kvůli tomu, že země funguje jako daňový ráj pro bohaté Rusy. Týdeník Der Spiegel odhaduje, že Rusové mají na Kypru „zaparkováno“ osm až 35 miliard eur.

„Z hospodářské perspektivy jsou Rusko a Kypr natolik propletené, že by Kypr mohl skoro být dalším regionem Ruské federace,“ řekl listu Financial Times moskevský analytik Steven Daševskij. Kyperská vláda však obvinění z toho, že země je centrem praní špinavých peněz, popírá.

Asmussen uvedl, že pomoc Kypru nebude „jednosměrná ulice“. Kyperská vláda podle něj bude muset plnit přísné podmínky včetně omezení rozsahu finančního sektoru a posílení jeho transparentnosti. Za „dobrý nápad“ označil návrh, aby plnění mezinárodních norem pro boj s praním špinavých peněz prověřila mezinárodní auditorská společnost.

Bankrot Kypru euro neohrozí, prohlásil Schäuble

Minulý měsíc se podle informací týdeníku Der Spiegel střetli kvůli Kypru šéf ECB Mario Draghi a německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Zatímco Schäuble na zasedání ministrů financí eurozóny zastával názor, že Kypr není systémově důležitý a že jeho bankrot nebude znamenat pro eurozónu žádnou hrozbu.

Draghi ale argumentoval rozsahem dvou největších kyperských bank, o jejichž záchranu především jde. Ty mají rozsáhlou síť poboček v Řecku a obavy jejich klientů o bezpečnost vkladů by podle Draghiho mohly narušit křehké uklidnění v této zemi a znovu otřást celou eurozónou.

Kypr loni v červnu požádal EU a Mezinárodní měnový fond o pomoc poté, co dvě největší místní banky utrpěly kvůli svému napojení na Řecko obrovské ztráty a byly nuceny požádat o pomoc stát. Země se rovněž potýká s první recesí za téměř 40 let a více než rok už nemá přístup na kapitálové trhy.

Výše pomoci Kypru zatím nebyla stanovena, podle zdrojů by ale mohla dosáhnout 17,5 miliardy eur, což se téměř rovná ročnímu hrubému domácího produktu země.