Druhým největším dodavatelem zbraní do Řecka přitom bylo v posledních letech Německo. Podle údajů Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) vynakládalo Řecko v letech 2000 až 2010 na zbrojení v průměru zhruba tři procenta HDP. Nejvyšší částka (asi 7,6 miliardy eur) šla do armádního rozpočtu v roce 2009, tedy v období, kdy problémy Řecka naplno propukly.
Pro srovnání, Spojené státy, které po podstatnou část uplynulé dekády vedly dvě války, vydávaly v průměru přibližně 3,9 procenta HDP. Evropské vojenské velmoci Francie a Velká Británie dávaly na tuto oblast shodně přibližně 2,5 procenta. Česká republika investovala do armády 1,8 procenta, a Německo dokonce jen 1,4.
Na druhé straně Turecko, kvůli němuž chce mít Řecko silné vojsko, vynakládalo na zbrojení bez pár setin procenta stejný podíl hrubého domácího produktu jako Atény, což se v jeho případě rovnalo zhruba dvojnásobné částce. „Typické je, že jedna strana koupí například fregatu a druhá potom koupí tutéž, jediný rozdíl je v barvě nátěru,“ popisuje Varufakis.
Zadlužená země navíc patřila v uplynulých letech mezi největší zbrojní dovozce. Podle SIPRI mu v letech 2002 až 2006 náležela dokonce čtvrtá příčka na světě. V uplynulé pětiletce klesly Atény na desátý stupínek, protože šly jejich nákupy téměř o pětinu dolů, stále však mají prvenství v Evropě. Konkurenční Ankara skončila dvanáctá
Z řeckých nákupů zbraní těžilo Německo
„Jestliže je jedna země, která má prospěch z obřích částek vynaložených Řeckem na obranu, pak je to Německo,“ nechal se nedávno slyšet člen stále populárnější Koalice radikální levice (SYRIZA) Dimitris Papadimulis. Němci, kteří patří mezi nejhlasitější kritiky řeckého plýtvání, totiž byli v poslední dekádě po Američanech druhým největším dodavatelem zbraní do Řecka – čtvrtinu arzenálu Atény nakoupily právě tam. A Řecko bylo pro Německo v posledních deseti letech největším odbytištěm, putovalo tam skoro 12 procent jeho zbrojního exportu, následovalo Turecko.
Nákupy mezi Berlínem a Aténami polevily teprve loni. „Dost dlouho poté, co začala finanční krize, snažily se s námi Německo a Francie uzavřít lukrativní zbrojní dohody, i když nás zároveň nutily k velkým škrtům v oblastech, jako je zdravotnictví,“ postěžoval si Papadimulis listu Guardian.
