Řecké vládě Alexise Tsiprase se příliš nedaří přesvědčovat věřitele, že bere vážně sliby, které zemi v létě zajistily novou pomoc. V rámci záchranného programu ve výši 86 miliard eur se od ní do půlky října očekávalo přijetí řady hospodářských opatření, Atény však zatím splnily jen hrstku. Není tak jisté, zda se Řecku podaří dosáhnout uvolnění dvou miliard z úvěru tento týden a další miliardy v půli listopadu.
Mezi představiteli řecké vlády a zástupci mezinárodních věřitelů, kteří minulý týden dorazili do země na inspekci, zůstávají spory. Atény tvrdí, že závazky dodrží. Zpochybňují ale nezbytnost některých opatření, která podle nich ještě více poškodí hospodářství. „Absurdní požadavky, jež jdou nad rámec toho, co bylo dohodnuto, nás vrátí do začarovaného kruhu a nepomohou najít řešení,“ podotkl Tsipras.
Přepoklady lepších výsledků
Proti nutnosti zvyšovat daně a škrtat výdaje řecká vláda argumentuje předpokladem lepších výsledků. Ministerstvo financí aktuálně uvedlo, že HDP by letos mohl klesnout o 1,4 a příští rok o 1,3 procenta, namísto původně odhadovaných 2,3 procenta v tomto roce a 1,5 v následujícím. Třecí plochy se mimo jiné týkají změn v penzijním systému, vyššího zdanění farmářů, DPH v oblasti soukromého vzdělávání či rozpočtu na příští rok.
Nejožehavějším problémem se v tuto chvíli jeví ochrana zadlužených majitelů domů. Vláda chce ušetřit zabavování vlastníky nemovitostí až do hodnoty 300 tisíc eur, takzvaná trojka souhlasí jen s ochranou majitelů domů do 120 tisíc.
Řecko přes neshody doufá, že se mu podaří do konce roku partnery přimět ke startu jednání o lepších podmínkách splácení dluhů. Úsilí Atén podpořil francouzský prezident François Hollande, který tam uplynulý týden rovněž pobýval. I on však zdůraznil nutnost splnit nejdřív sliby. „Dluhová jednání budou za předpokladu, že se Řecko bude držet svého reformního plánu,“ řekl na společné tiskové konferenci s Tsiprasem. Předpokládá se přitom, že Německo bude vůči problémové zemi podstatně přísnější.
| Hon na zahraniční nemovitosti |
|---|
| V rámci snahy o zvýšení daňových příjmů se řecké úřady chtějí zaměřit na vlastníky nemovitostí v zahraničí, hlavně v Británii a Německu. Podle listu Kathimerini se odhaduje, že od roku 2010 do 2014 si Řekové koupili v těchto zemích majetek v hodnotě 1,5 miliardy eur. V Londýně mohli jen v roce 2012 utratit 300 milionů a v Německu patrně tvoří až pět procent zahraničních investorů do nemovitostí. |
