Australané se po smrti Alžběty II. vracejí k myšlence na republiku. Karibik doufá v reparace

Portrét královny Alžběty II. promítaný k uctění její památky na budovu opery v Sydney

Portrét královny Alžběty II. promítaný k uctění její památky na budovu opery v Sydney Zdroj: ČTK / AP / Mark Baker

Australský premiér Anthony Albanese patří mezi příznivce republiky, diskuze o změně státního zřízení che ale nechat na později.
2
Fotogalerie

Smrt britské královny Alžběty II. rozdmýchává v řadě zemí, jejichž hlavou státu je britský panovník, diskuze o ukončení vazeb s monarchií. Myšlenka přechodu k republikánskému zřízení ožívá především v Austrálii, karibské státy Commonwealthu pak vedle úvah o konci monarchie doufají v reparace za otrokářskou éru.

V Austrálii se hlasy volající po vyhlášení republiky začaly ozývat ještě v den úmrtí královny. Lídr zelených Adam Bandt v kondolenci královské rodině na Twitteru zároveň napsal, že nyní se Austrálie musí posunout kupředu, uzavřít dohodu nastolující smír s původním obyvatelstvem a stát se republikou. Senátorka zelených Mehreen Faruqin zašla ještě dále, když uvedla, že „nemůže truchlit pro vůdkyni rasistické říše“.

Bandt na sociálních sítích schytal kritiku za nevhodné načasování svého prohlášení. Také premiér Anthony Albanese v rozhlasové stanici Radio National uvedl, že v den smrti královny není vhodná chvíle na politiku.

Albanese přitom patří k hlasitým zastáncům republiky. Dlouhodobě tvrdí, že konec monarchie v Austrálii je nevyhnutelný. V létě premiér vytvořil pozici náměstka premiéra pro republiku. „V době, kdy se královna blíží k soumraku své vlády, je podle nás ten správný okamžik se tomuto tématu věnovat,“ prohlásil před několika týdny nově jmenovaný náměstek Matt Thistlethwaite.

Opozice republiku odmítá

Referendum o vyhlášení republiky se v Austrálii již jednou konalo. Před 23 lety se obyvatelé země většinou 55 procent vyslovili pro zachování monarchie. Nedávné průzkumy v některých částech federace naznačují, že poměr sil mezi voliči se otočil. A v roce 2020 se 62 procent respondentů v průzkumu agentury YouGov vyslovilo, aby hlavou jejich státu byl Australan.

„Nyní lze těžko odhadnout, jakým směrem se situace v zemích Commonwealthu vyvine. Královna tu byla dlouho a její funkce do značné míry splynula s její osobou,“ říká specialista na moderní britské dějiny Karel Pučelík. Přesto nepředpokládá, že by se členské státy rychle rozhodly pro odklon od monarchie.

„Austrálie je v tomto ohledu trochu radikálnější, ale třeba reakce politiků z Kanady na úmrtí královny žádnou změnu postoje k monarchii nenaznačují. „Ani současný vývoj v Austrálii neznamená, že ke zřízení republiky brzy dojde. Premiéři se mění,“ poznamenává. Například lídr australské parlamentní opozice Peter Dutton je přesvědčeným monarchistou, stejný postoj zastává i bývalý premiér Scott Morrison.

Australský premiér Anthony Albanese patří mezi příznivce republiky, diskuze o změně státního zřízení che ale nechat na později.Australský premiér Anthony Albanese patří mezi příznivce republiky, diskuze o změně státního zřízení che ale nechat na později.|Reuters

Právě letošní Morrisonova aféra ovšem důvěře Australanů v monarchii neprospěla. V srpnu vyšlo najevo, že generální guvernér David Hurley, který je oficiálním zástupcem trůnu v Austrálii, na počátku pandemie v březnu 2020 tajně pověřil tehdejšího premiéra Morrisona vedením pěti klíčových ministerstev. Ve většině případů přitom ani dotčený ministr nevěděl, že byl formálně zbaven funkce, zatímco pravomoci ve skutečnosti drží někdo jiný. Morrison ministerstva ovládal více než rok, veřejnost se o tom dozvěděla až díky knize Plagued popisující dva roky boje Austrálie s koronavirem.

Rozpaky nad Charlesem

Hlasy volající po republikánském zřízení zaznívají i v dalších zemích Commonwealthu, jejichž formální hlavou státu je britský panovník. Během červnového summitu sdružení ve Rwandě zaznívalo znepokojení nad tím, že by Charles měl nahradit Alžbětu II. v čele organizace. O čtyři roky dříve přitom jeho vůdčí roli v organizaci členské státy stvrdily.

Proti se v létě vyslovovalo především dvanáct bývalých karibských kolonií Velké Británie. „Je to otázka, kterou bychom měli přehodnotit,“ prohlásil tehdy ministr zahraničí Belize Eamon Courtenay. Už loni v listopadu se královny jako hlavy státu zřekl Barbados. O vznik republiky otevřeně usiluje Jamajka, tamní vláda v této souvislosti hovoří o roku 2025.

Březnovou cestu prince Williama a vévodkyně Kate po Karibiku mnozí komentátoři vnímali jako snahu odstředivé tendence mírnit. Cestu nicméně provázely výzvy po omluvě za otroctví během koloniální nadvlády a žádosti o reparační platby za tuto dobu.

V reakci na smrt královny řekla předsedkyně Bahamské národní reparační komise Niambi Hall-Campbell, že nástup Charlese na trůn by mohl vést k nastolení spravedlnosti ve formě reparací. „S měnící se rolí monarchie by toto mohla být příležitost posunout diskuze o reparacích pro náš region,“ citovala ji agentura Reuters.

Navzdory sílícím snahám o republikanizaci Commonwealth jako sdružení států s vazbami na Velkou Británii podle všeho přežije. Barbados i jako republika zůstává součástí Commonwealthu a organizaci neplánuje opustit ani Jamajka.

Video placeholde
Co způsobí smrt britské panovnice Alžběty II? • Business Insider