Guvernér indické centrální banky Raghurám Rádžan uvedl, že svět nyní zažívá temnou stranu masivních stimulačních opatření, jimiž centrální banky světa podporovaly ekonomiky od poslední krize na konci minulého desetiletí. Podle něj je otázka, zda tato politika nějak podstatněji pomohla, nyní je ale patrné, že přináší zjevná negativa.
„Poté, co mnohé centrální banky tlačily plynový pedál pevně k podlaze a vedly řadu nových typů agresivní měnové politiky, není jasné, že jsme z toho měli nějaký ohromný prospěch,“ řekl Rádžan. „Do určité míry jsme si omezili prostor pro jiná opatření a snížili jsme motivaci k přijetí jiných kroků. Teď si u žádných aktiv nejsme jisti jejich fundamentální hodnotou,“ dodal.
Nejistota ohledně hodnoty finančních aktiv je podle Rádžana jednou z příčin toho, co se nyní na trzích děje. „V situaci, kdy se předpokládá, že centrální banky začnou přitvrzovat, se ceny aktiv snaží nalézt odpovídající úroveň,“ řekl indický guvernér.
Světové akcie od počátku roku ztratily asi 12 procent a ze svého maxima z loňského května klesly už o více než 20 procent,. Trhy sráží vytrvalý propad cen ropy a zpomalování ekonomického růstu v Číně a dalších zemích.
Předseda správní rady největší švýcarské banky UBS a bývalý guvernér německé Bundesbanky Axel Weber zase poukázal na rozdílné směřování americké centrální banky (Fed) a Evropské centrální banky (ECB), které je podle něj dalším ze zdrojů otřesů na trzích. Zatímco Fed loni zahájil zvyšování úrokových sazeb, od ECB se čeká v dohledné době udržování maximálně uvolněné politiky, včetně nákupů dluhopisů. Podle Webera ale tento stav nebude trvat dlouho.
„Problém je současná divergence měnových politik, která podle mého názoru způsobuje část kolísání. Podle mě ale tento stav nemůže trvat dlouho,“ řekl Weber, který hovořil na stejném panelu jako Rádžan. Ekonomiky USA a eurozóny se podle Webera znovu zkoordinují díky pokračujícímu růstu hodnoty dolaru a jeho protisměrnému dopadu na obě ekonomiky.
