Vlna kritiky se vzedmula poté, co vyšlo najevo, že Američané nejenže každý měsíc monitorují na půl miliardy sms, e-mailů a telefonních hovorů v Německu, ale před lety také nainstalovali odposlechy do budovy zastoupení Evropské komise v New Yorku a Washingtonu.
„Odposlouchávat přátele, to je neakceptovatelné. Takhle to přece nejde, nejsme ve studené válce,“ vzkázal do USA mluvčí německé vlády Steffen Seibert. Příměr se studenou válkou použila také německá ministryně spravedlnosti Sabine Leutheusser Schnarrenbergerová. „Fakt, že by Spojené státy viděly EU jako nepřítele, se vymyká představivosti,“ prohlásila ministryně.
Kancléřka Angela Merkelová se chce co nejdříve sejít s americkým prezidentem Barackem Obamou a žádat ho o vysvětlení celé kauzy. Stejný postup chce zvolit francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius. Ke kritice se přidala také eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová, která pohrozila, že se kvůli postupu amerických tajných služeb může zaseknout chystaná transatlantická dohoda o volném obchodu.
O přístupu americké vlády k NSA, která „napíchla“ podle informací listu The Guardian také washingtonské ambasády Francie, Itálie, Řecka nebo Indie, včera krátce jednala šéfdiplomatka EU Catherine Ashtonová s americkým protějškem Johnem Kerrym na okraj bezpečnostní konference o Asii v Bruneji. Kerry počínání NSA hájil. Fakt, že tajná služba sbírá informace z cizích zemí, podle něj sám o sobě „není neobvyklý“.
Experti varují, že podobné vyčkávání a neochota komentovat množící se mediální spekulace není na místě. „Prezident nebo šéf diplomacie budou muset aféru veřejně vysvětlit. Jinak hrozí, že se transatlantické vztahy ocitnou na mrtvém bodě,“ míní Jack Janes, šéf American Institute for Contemporary German Studies.
Autor je redaktorem týdeníku Euro
