Berlusconi demisi ohlásit nehodlá. Itálie ale stále víc zneklidňuje trhy

Italský premiér Silvio Berlusconi odmítl spekulace o své plánované demisi. Nedávnou zprávu italských médií o rezignaci připravované na konec roku popřel s tím, že podobné dohady jsou nepodložené. Berlusconi ale začíná ztrácet většinovou podporu v parlamentu, odvrací se od něj podnikatelé a tlak na něj zvyšují evropští státníci. Podle mnohých analytiků může nastartovat reformy v zemi jedině změna vlády. Politická nejistota vyhnala náklady Itálie na půjčky na nejvyšší úroveň od vzniku eurozóny.

O Berlusconiho rezignaci se hovořilo od předminulého týdne, kdy se podle deníku La Repubblica premiér na odchodu dohodl s koaličním partnerem Umbertem Bossim výměnou za podporu penzijní reformy. Zprávy římského deníku Liga severu popřela a označila je za pokus podkopat Berlusconiho pozici.

Finanční trhy ale stále více propadají obavám, že by se Itálie, která je s dluhem na úrovni okolo 120 procent HDP v eurozóně hned za Řeckem, mohla stát další obětí dluhové krize. Tlak na odchod premiéra Silvia Berlusconiho a vytvoření nové vlády roste a současný premiér podporu ztrácí i uvnitř vládní koalice.

„Samotný fakt, že jdeo 120 procent HDP, je zde podružný. Na rozdíl od Řecka tady jde ne o procenta, ale o nominální částku – ta zastíní vše,“ píše ve svém komentáři Vladimír Pikora ze společnosti NextFinance. „Jestliže je pro Evropu záchrana Řecka porodem nevydařeným císařským řezem, záchrana Itálie je porodem dospělého ježka. O Řecko vlastně nikdy „nešlo“, Evropa jej zachraňovala jen proto, aby nepadla Itálie. Ale teď už jsme v jiné fázi. Teď se bude zachraňovat Itálie, aby nepadla Francie. Protože s případným pádem Itálie eurozóna v dnešní podobě končí.“

Neklid se promítá i do chování investorů. Výnos italských vládních dluhopisů se splatností deset let se v reakci na nečitelnost politické situace vyšplhal až na 6,67 procenta, tedy nejvýše od roku 1997. Podle agentury Reuters se tak přiblížil úrovním, jež jsou považovány za neudržitelné.

Podle agentury AP roste přesvědčení, že problémem je samotný Berlusconi, protože již nemá dostatečnou podporu k prosazení potřebných reforem. „Mohl by to být začátek Berlusconiho konce,“ řekl internetovému serveru BBC analytik Richard Hunter ze společnosti Hargreaves Lansdown.

Itálie je třetí největší ekonomikou eurozóny. Země se však potýká s pomalým tempem hospodářského růstu a silným zadlužením. Investoři chtějí, aby italská vláda rychle přijala opatření na podporu růstu a snížení nákladů, Berlusconiho pozice v parlamentu však ochabuje. Řádné volební období italského parlamentu vyprší na jaře 2013.