Favorita klání, šéfa Demokratické strany (PD) Piera Luigiho Bersaniho, dohnal svým nástupem k těsnější spolupráci s odstupujícím předsedou vlády Mariem Montim, jež by se mohla přetavit v budoucí koalici.
Italové o složení parlamentu rozhodnou 24. a 25. února a s ním také o dalším směřování hospodářskými problémy zatížené země. Náročný bude zejména souboj o senát. „Berlusconi ví, že nemůže vládnout, ale chce dobré místo u stolu,“ komentoval situaci reportér týdeníku L’Espresso Marco Damilano. Podle něj Bersani sice zvítězí, ale nebude mít dost křesel k tomu, aby nemusel činit dohody. „A Monti chce zlatou akcii,“ podotkl Damilano.
Slabí protivníci
Hodně zahraničních médií žasne nad znovuvzkříšením mediálního magnáta, jenž opustil premiérské křeslo v době obrovských finančních problémů Itálie, navíc s četnými skandály na kontě. Podle názorů odborníků mu ale nahrávají protivníci. Montimu podle nich chybí silná politická strana v zádech, je navíc spojován s nepopulárními daněmi.
Bersani se zase voličům může jevit jako příliš slabý, aby hospodářské potíže zvládl. Lídr PD slíbil zachovat závazky fiskální disciplíny dané evropským partnerům, zároveň ale volá po sociální spravedlnosti a chce zmírnit dopad škrtů na nejnižší příjmové vrstvy. Jeho hlavním volebním tahákem je nastartování hospodářského růstu a tvorba nových pracovních míst. Jenže příliš konkrétní ohledně dosažení tohoto cíle není.
Snížím daně, hlásá magnát
Alespoň prozatím se zdá, že se Berlusconi smířil s tím, že je jako premiér nepřijatelný i pro své partnery. Po volbách by se prý rád stal ministrem hospodářství. V kampani se ostře vymezuje proti středovému Montimu. Hlásá, že zemi nejvíc škodí německá kancléřka Angela Merkelová a dosluhující premiér je zcela oddaný zahraničním zájmům.
Jeho následovník podle něj Italům nepřinesl nic jiného než větší daně. Slibuje jejich opětovné snížení, a dokonce si pohrává s myšlenkou amnestie nezaplacených odvodů. A mnozí lidé na to slyší. „I kdyby nám nevrátil peníze z daně z nemovitostí, přinejmenším ji odstraní,“ řekla novinářům sedmdesátiletá příznivkyně o šest let staršího politika.
V EU se Berlusconiho děsí
Monti však útoky vrací. Tvrdí, že si Berlusconi kupuje hlasy voličů nesplnitelnými sliby. „Toto může rozvířit popularitu, ale byl by to důkaz, že země zcela postrádá paměť,“ uvedl k návrhům magnáta centrista. A dodává, že miliardářova návratu se děsí všichni v EU. „Mají plné zuby Itálie, která dostává do nebezpečí sebe, eurozónu a Evropu svou politickou nestabilitou, neschopností přijmout rozhodnutí a finanční nedisciplinovaností,“ prohlásil.
Novou italskou vládu čeká boj s vysokou nezaměstnaností
Italské parlamentní volby přicházejí v době, kdy Italy děsí data z úřadů práce. Představitelé země ale opatrně hovoří o mírném ekonomickém zotavení v roce 2014. Dosluhující ministr hospodářství Vittorio Grilli nedávno uvedl, že se HDP v příštím roce zvedne o více než procento. Centrální banka je pesimističtější, počítá s růstem ekonomiky o 0,7 procenta.
Ministr navíc připustil, že jeho prognózy nejsou zcela adekvátní, jelikož je třeba uzákonit řadu reforem. Na jejich schvalování pochopitelně bude mít dopad povolební rozložení sil. Podle Grilliho by letos země měla hospodařit s vyrovnaným rozpočtem, v roce 2015 se dokonce očekává přebytek ve výši pěti procent HDP. Nevidí prý tedy důvod k dalším škrtům.
Grilli zároveň zmínil, že dosavadní úsporná opatření poškodila italskou ekonomiku. „Není pochyb, že velké fiskální úpravy v krátkodobém termínu nepomáhají růstu. Ale pokud jste uprostřed krize důvěry, jednoduše nemáte na výběr,“ podotkl.
Je však otázkou, jak by s těžce nabývanou důvěrou trhů a plánovaným hospodařením zatočil návrat Silvia Berlusconiho a jeho plány na snížení daní, které chce kompenzovat omezením výdajů na státní aparát. Už jen zprávy o jeho úspěších v průzkumech poslaly výnosy italských dluhopisů nahoru.
Chybějící pracovní místa - ústřední téma voleb
Jedním z ústředních témat voleb jsou pracovní místa, respektive jejich nedostatek. Itálie se nyní potýká s nejvyšší nezaměstnaností za více než dekádu. Její míra se na konci minulého roku vyhoupla na 11,2 procenta. Bez práce tak zůstávají téměř tři miliony lidí. Nejhůře jsou postižení mladí, ve skupině od patnácti do 24 let je nezaměstnanost více než třetinová.
Už Monti přitom při svém nástupu zdůrazňoval, že se téma uplatnění mladých stane prioritou jeho programu. Za jeho působení se však situace zhoršila o šest procentních bodů. Nyní premiér připouští, že reformy, které v této oblasti podnikl, musí být ještě prohloubeny, prý ale už vidí světlo na konci tunelu.
Deprimovaní absolventi škol se ptají, jak dlouho na něj ještě budou muset čekat. Mnozí z nich ale přesto zůstávají nedůvěřiví k slibům Berlusconiho, který i v této oblasti sází na snižování daní. Tentokrát slibuje úlevy pro firmy, jež zaměstnají juniory.
Bez ohledu na zachování či snížení úrovně zatížení, zůstávají budoucímu kabinetu na bedrech velké rezervy v efektivitě výběru daní. Podle studie centrální banky je nezdaněno 27 procent HDP země.
Středopravá koalice - Silvio Berlusconi
Hlavní silou aliance je Lid svobody expremiéra Silvia Berlusconiho, který se na sklonku minulého roku po několika protichůdných vyjádřeních rozhodl opět kandidovat. Předtím se uvažovalo mimo jiné o tom, že si strana volebního lídra vybere v primárkách. Lid svobody v lednu oznámil, že uzavřel spojenectví se svým tradičním koaličním partnerem, antiimigrantskou Ligou severu. Partaj, usilující o přenesení pravomocí z centra do regionů, je však silně rezervovaná k tomu, aby se Berlusconi opět stal předsedou vlády. V případě vítězství bloku je proto ve hře hlavně stranický kolega mediálního magnáta Angelino Alfano.
S Montim pro Itálii - Mario Monti
Je dost možné, že rozhodujícím činitelem voleb se stane nová středová platforma dosluhujícího předsedy úřednické vlády Maria Montiho. Jeho rozhodnutí kandidovat po prosincovém pádu kabinetu a pokračovat v případě vítězství v započatých reformách vneslo do politického boje zmatky. Montiho konkurenti Bersani a Berlusconi ho kritizovali a vyzvali, aby se jasněji vyhranil. Nyní se však velmi reálně rýsuje povolební spolupráce Montiho s levicí, i když v Bersaniho táboře jí nejsou všichni nakloněni. Nedá se ale ani úplně vyloučit, že by Monti mohl podpořit vznik pravicové vlády.
Itálie. Společné dobro - Pier Luigi Bersani
Ústřední stranou levicového bloku je Demokratická strana (PD), tedy sociální demokraté. S nimi jsou spojeni ekologové, socialisté, jedna centristická strana a několik regionálních uskupení. Podle dohody budou všechny partaje kandidovat zvlášť, pokud dají dohromady většinu, navrhnou společně premiéra. Měl by se jím stát bývalý komunista, ale zároveň praktikující katolík Bersani, který zvítězil v primárkách aliance. I cesta, kterou slibuje, je kombinací respektu ke konsolidaci veřejných financí a slibů snížit dopad úsporných opatření na obyčejné pracovníky a důchodce.
Pětihvězdičkové hnutí - Beppe Grillo
Černým koněm hlasování je hnutí populárního komika a bloggera Beppeho Grilla. Jeho uskupení je populistické, ekologické a euroskeptické. Obhajuje přímou demokracii, svobodný internet a silně odsuzuje korupci. Přitahuje tak zejména všechny Italy znechucené současnou politikou. Partaj poprvé zabodovala v regionálních volbách v roce 2010 a poté i v roce 2012. Grillo se často vysmívá ostatním politikům, Berlusconiho například označil za „trpasličí zombie“. Jeho velkým cílem je stát se parlamentním „exorcistou“ a vypudit odtamtud celou starou gardu klasických stran.
