Koncem minulého měsíce Čína oznámila, že by mohla používat sledovací bezpilotní letouny k monitorování skupiny neobydlených ostrovů v Jihočínském moři, o které se pře s Japonskem a Tchaj-wanem.
V srpnu 2010 Írán představil svůj údajně první vyzbrojený bezpilotní letoun. A minulý týden vrchní velitel íránské armády zveřejnil podrobnosti ohledně nového bezpilotního letounu dlouhého doletu, který podle něj může letět až do vzdálenosti 2000 kilometrů, což do jeho dosahu snadno zahrne izraelský Tel Aviv.
Bezpilotní útoky jako nebezpečný precedens
Bez mezinárodního rámce vymezujícího pravidla používání útoků s pomocí bezpilotních letounů vytvářejí Spojené státy nebezpečný precedens pro další země svými utajenými a agresivními programy v Pákistánu a Jemenu, které jsou zaměřené proti údajným členům teroristické sítě Al-Káida a jejich spojencům.
V situaci, kdy americká vláda ospravedlňuje údery prováděné bezpilotními letouny argumentem, že je ve válce s Al-Káidou a jejími spojenci, si člověk snadno představí, že by Indie v ne příliš vzdálené budoucnosti mohla spustit podobné útoky proti údajným teroristům v Kašmíru nebo Čína by mohla udeřit na ujgurské separatisty v západní části země anebo Írán by mohl zaútočit na balúčské nacionalisty podél hranic s Pákistánem.
Tato chvíle už možná nastává. Čína v listopadu 2010 překvapila Spojené státy, když veřejnosti představila 25 modelů bezpilotních letounů, z nichž některé byly vybaveny tak, aby mohly nést a odpalovat rakety. Zůstává nejasné, kolik čínských bezpilotních letounů je funkčních a kolik je stále ve vývoji, ale Čína se jednoznačně snaží dohnat USA a jejich rychle se rozvíjející arzenál bezpilotních letounů.
USA už podnikly stovky útoků drony
Když tehdejší prezident George W. Bush před jedenácti lety vyhlásil „válku terorismu“, měl Pentagon méně než 50 bezpilotních letounů. Nyní jich je zhruba 7500. Když se Bush vrhnul do války, nepoužívaly USA ozbrojené bezpilotní letouny v boji. První americký útok bezpilotním letounem, který byl zřejmě prvním svého druhu vůbec, se odehrál v polovině listopadu 2001 a zabil v Afghánistánu vojenského velitele Al-Káidy Muhammada Átifa.
Od té doby CIA použila bezpilotní letouny vybavené bombami a střelami ve stovkách případů proti podezřelým ozbrojencům v Pákistánu a Jemenu. Jen o Spojených státech, Velké Británii a Izraeli je známo, že zatím provedly útoky bezpilotními letouny proti svým protivníkům, ovšem i další země sil ISAF, jako je například Austrálie, si „vypůjčily“ bezpilotní letouny z Izraele, aby je použily ve válce v Afghánistánu.
Bezpilotní letouny se rozmáhají na Blízkém východě
Technologie bezpilotních letounů se rychle vyvíjí. Studie z roku 2011 odhadla, že běží zhruba 680 aktivních programů vývoje bezpilotních letounů vedených vládami, společnostmi a výzkumnými ústavy po celém světě. V roce 2005 jich oproti tomu bylo jen 195.
V roce 2010 dostala firma General Atomics, sídlící v USA, vývozní povolení prodávat nevyzbrojenou verzi bezpilotního letounu Predator do Saúdské Arábie, Egypta, Maroka a Spojených arabských emirátů. A letos v březnu americká vláda souhlasila, že vyzbrojí Itálii šesti bezpilotními letouny Reaper, ovšem zamítla požadavek Turecka na koupi vyzbrojených Predatorů. Oficiální činitel tureckého ministerstva obrany nicméně v červenci potvrdil turecké plány vyzbrojit vlastní bezpilotní letoun Anka.
Největším vývozcem bezpilotních letounů a jejich technologií je Izrael a státní společnost Israeli Aerospace Industries je prodala do tak rozmanitých států, jako je Nigérie, Rusko a Mexiko.
