„Taliban by měl využít tuto příležitost k tomu, aby nastoupil jedinou reálnou cestu k ukončení konfliktu tím, že se připojí k afghánské vládě v procesu usmíření,“ uvádí se v prohlášení.
Mansúrova smrt by měla vyslat extremistům jasný signál, že Spojené státy jsou odhodlány bránit svůj lid,“ prohlásil dnes Obama na tiskové konferenci po setkání s vietnamským prezidentem. „Byl to člověk, který si jako šéf Talibanu speciálně vybíral za cíl americké vojáky a další americké občany v Afghánistánu,“ dodal Obama.
Podle poradců Obama útok na Mansúra osobně schválil a byl o něm informován před jeho zahájením a po něm. Obama uvedl, že zabití Mansúra nepředstavuje změnu americké vojenské strategie v Afghánistánu, jejíž podstatou bude nadále výcvik afghánských vojáků. Bojovou misi Washington v Afghánistánu ukončil v roce 2014.
| Kerry: Byl hrozbou pro Američany, Afghánce i mír |
|---|
| Vůdce afghánského hnutí Taliban mulla Muhammad Mansúr představoval „stálou bezprostřední hrozbu“ pro americké síly v Afghánistánu a Afghánce a ohrožoval mírové snahy. Uvedl to americký ministr zahraničí John Kerry v reakci na zprávy o sobotním americkém náletu v oblasti na jihozápadě Pákistánu, jehož terčem byl Mansúr. Vůdce Talibanu byl při této operaci s velkou pravděpodobností zabit, Pentagon to ale ještě oficiálně nepotvrdil. „Spojené státy včera (v sobotu) provedly v odlehlé oblasti u afghánsko-pákistánských hranic přesný vzdušný úder, zaměřený na vůdce Talibanu mullu Mansúra. Mansúr představoval pokračující, bezprostřední hrozbu“ pro americký personál a Afghánce, citovala agentura Reuters Kerryho prohlášení na tiskové konferenci v Neipyijtu. „Tato akce vysílá jasné poselství světu, že budeme nadále stát po boku našich afghánských partnerů v jejich úsilí o vybudování stabilnějšího, jednotného, bezpečného a prosperujícího Afghánistánu,“ řekl šéf americké diplomacie. |
„Nebudeme znovu zahajovat každodenní bojové operace, které v současnosti provádějí afghánské bezpečnostní síly. Naším úkolem je pomoci Afghánistánu bránit svou vlastní zemi. Na druhou stranu, pokud je nějaký vůdce, který nepřetržitě plánuje akce poškozující americké občany a který odmítá mírové rozhovory, jež by mohly ukončit desítky let války v Afghánistánu, pak jako vrchní velitel ozbrojených sil nesmím přihlížet,“ řekl Obama.
Mansúrovu smrt už dřív potvrdily afghánská vláda a afghánská tajná služba, stejně jako vysoký představitel Talibanu. Vysoký velitel Talibanu mulla Abdul Rauf agentuře AP řekl, že Mansúr zahynul při americkém náletu „v pohraniční oblasti mezi Afghánistánem a Pákistánem“.
Afghánský premiér Abdulláh Abdulláh o víkendu v prohlášení zveřejněném na twitteru uvedl, že „vůdce Talibanu Mansúr byl zabit při náletu bezpilotního letadla… Jeho auto se stalo terčem útoku v Dahl Bandinu“, oblasti v pákistánské provincii Balúčistán těsně za hranicí s Afghánistánem.
Výsledky útoku stále hodnotíme a více informací poskytneme, až budou k dispozici
Mulla Mansúr nahradil teprve loni v létě v čele islamistických radikálů mullu Muhammada Umara, jehož utajovanou smrt Taliban potvrdil loni v červenci až po dvou letech. Mansúr byl předtím Umarovým nejbližším poradcem. Jeho nástup do čela Talibanu ale vyvolal uvnitř organizace rozkol a řada talibanců přešla ke konkurenčním a extrémnějším organizacím typu Islámský stát.
Překážka míru
Pentagon označil Mansúra za „překážku míru a smíření mezi vládou Afghánistánu a Talibanem“. Podle amerického ministerstva obrany byl vůdce Talibanu aktivně zapojen do plánování útoků proti afghánským a spojeneckým silám. Mluvčí Pentagonu Cook uvedl, že Mansúr ostatním vůdcům Talibanu zakazoval účast na mírových jednáních.
Členové amerického Kongresu útok ocenili. Demokrat Adam Schiff, který je členem výboru Sněmovny reprezentantů pro zpravodajské služby, řekl, že kdyby se Mansúrova smrt potvrdila, byla by to pro Taliban velká rána, ne ale taková, aby se USA mohly z konfliktu v zemi stáhnout. Republikán John McCain uvedl, že „ze spravedlivého konce“ vůdce Talibanu má radost, vyzval ale koalici k dalším útokům na toto hnutí.
Taliban uchvátil v Afghánistánu moc v roce 1996 a zavedl v zemi diktaturu na základě islámského práva šaría. Téměř 15 let po jeho svržení je však v zemi stále kolem 13 tisíc zahraničních vojáků, i když většina z nich se zabývá výcvikem příslušníků domácí armády a policie.
