Západní země a Izrael podezřívají Írán, že se snaží sestrojit jadernou zbraň, Teherán ale toto podezření odmítá. Izraelská média v uplynulém týdnu naznačovala, že Izrael, který se cítí být Teheránem nejvíce ohrožen, by už brzy mohl zaútočit na íránská jaderná zařízení.
Kritiku ale sklidila izraelská civilní obrana, která prý na konflikt není připravena. Izraelská města by prý v případě války s Íránem mohly každý den zasáhnout stovky raket. Obyvatele se teď rozhodl uklidnit ministr civilní obrany. „Není důvod k hysterii. Izraelská domácí fronta nebyla nikdy tak dobře připravena,“ prohlásil Vilnai.
Konflikt s Íránem by podle něj trval asi měsíc souběžně na několika frontách a stál by život asi 500 lidí. Jeruzalém má prý v současnosti k dispozici ochranné pomůcky v případě chemického nebo biologického útoku pro více než polovinu obyvatel. Armáda od víkendu testuje systém varování veřejnosti před raketovým útokem pomocí textových zpráv.
Panetta definitivní rozhodnutí zpochybňuje
Izraelský deník Haaretz o víkendu na titulní straně s odvoláním na uniklé dokumenty amerických tajných služeb napsal, že Teherán udělal významný pokrok ve své snaze o konstrukci jaderné hlavice.
Times of Israel a Jediot Achronot pak přišly s tím, že premiér Netanjanhu a ministr obrany Ehud Barak jsou téměř rozhodnutí přistoupit k útoku na Írán, přestože jej někteří významní politici nebo zástupci armády nepodporují.
Americký ministr obrany Leon Panetta v úterý řekl, že Izrael podle jeho názoru definitivní rozhodnutí zaútočit na Írán neučinil. Zároveň zdůraznil, že podle něj stále ještě existuje šance přinutit Teherán pomocí ekonomických sankcí, aby zastavil svůj jaderný program.
Podivný klid: proč nevystřelily ceny ropy?
Jsou hrozby izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vůči Íránu předstírané - nebo svět skutečně čeká válka proti Íránu, s nedohlednými důsledky? Tuto otázku si kladou komentátoři v Izraeli, kteří se podivují, „že to světu, zdá se, nedělá žádné velké starosti“, napsala agentura APA.
„Evropa je v klidu a americký prezident Barack Obama se chová neurčitě. Smířilo se mezinárodní společenství s izraelským vojenským úderem proti íránským jaderným zařízením, nebo svět prostě nevěří, že to premiér Netanjahu opravdu udělá?“ napsal o víkendu šéfredaktor izraelského listu Haarec Aluf Benn.
Izraelští komentátoři vyjadřují podiv nad tím, že vzhledem k těmto hrozbám nevystřelily ceny ropy do výše a neschází se Rada bezpečnosti OSN. Ani varování Teheránu před protiúderem nikoho, jak se zdá, neznepokojuje. Trhy se prý očividně připravily na izraelský vojenský úder a zhodnotily rizika. Nyní se údajně čeká na uskutečnění.
Haarec: Obama zase tahá za nitky za kulisami
„Mezinárodní společenství položilo ideologický základ pro izraelskou operaci proti Íránu. Už nedotírá na Netanjahua kvůli okupaci, osadám a palestinskému státu. To Netanjahuovi umožnilo připravit izraelské ozbrojené síly a izraelskou veřejnost na válku s Íránem,“ analyzoval situaci Haarec.
Obama prý sice platí za rozhodného odpůrce vojenského úderu proti Íránu, jeho činy ale ukazují pravý opak. Zase jednou prý tahá za nitky za kulisami, stejně jako v případě Libye a Sýrie. Jeho doktrína podle Haarecu je taková: místo toho, aby Ameriku zapletl do nové blízkovýchodní války, přenesl by Obama vojenskou akci na „externího agenta“. V Libyi to byla Francie, v Sýrii Syrská svobodná armáda a v Íránu to jsou izraelské ozbrojené síly.
