Blízkému východu hrozí nové fiasko

Gaza

Gaza Zdroj: CTK

Představitelům Izraele a Palestiny zbývá týden na to, aby se vyhnuli dalšímu velkému selhání v pokusu o mírové řešení vleklého konfliktu. USA loni v létě zprostředkovaly nové rozhovory s tím, že do 29. dubna by z nich měla vzejít rámcová dohoda o hlavních bodech k dalšímu projednání. Přestože se v záležitosti výrazně angažoval šéf americké diplomacie John Kerry, vztahy mezi oběma stranami se blíží bodu mrazu, jak potvrdil včerejší raketový útok z Gazy.

„Kerry je drží jako gambler v kasinu, který trvá na sázení peněz v ruletě s nadějí, že se kulička v určitý moment zastaví na jeho čísle,“ podotkl komentátor listu Jediot Achronot. Vyjednávači se naposledy společně snažili dosáhnout posunu ve čtvrtek večer. „Propast mezi oběma stranami je stále široká,“ citovala ale média zdroje blízké palestinské delegaci. V Jeruzalémě navíc roste napětí mezi skupinami obyvatel.

Obě strany se vzájemně obviňují z nulového pokroku. Palestinci kritizují pokračující výstavbu židovských osad na území jejich budoucího státu. Poukazují také na nedodržení harmonogramu propuštění jejich vězňů.

Izraeli vadí, že ho samospráva nechce uznat jako židovský stát. Podle mnohých názorů jde o jednu z největších překážek dialogu, protože neexistuje záruka, že budoucí Palestina se nepokusí Izrael zničit. „Izraelci mohou svobodně prohlašovat Izrael za židovský stát, ale je nespravedlivé požadovat po Palestincích podporu tohoto výkladu,“ podotýká univerzitní profesor Basem Ezbidi ze Západního břehu Jordánu.

Izrael reaguje ekonomickými sankcemi

Izrael také vytýká samosprávě, že ho při pokusu o dosažení státnosti obchází a snaží se získat legitimitu prostřednictvím členství v mezinárodních organizacích a podobných aktivit. Posledním takovým krokem byla žádost o zapojení do patnácti mezinárodních organizací nebo úmluv, včetně ženevských konvencí. Pro židovský stát je to citlivá záležitost, protože ho druhá strana konfliktu opakovaně obviňuje z porušování čtvrté konvence o ochraně civilních osob za války.

Izrael v reakci na podpis ohlásil ekonomické sankce vůči samosprávě. Neoficiálně se hovořilo o zadržení daní, které jejím jménem vybírá. Měsíčně jde zhruba o sto milionů dolarů, tedy asi dvě třetiny jejího rozpočtu. Izrael však argumentoval tím, že půjde jen o odečtení palestinského dluhu.

„Každá ze stran se pokouší využít mírového procesu ke svým krátkodobým zájmům raději, než by učinila odvážný krok směrem k dlouhodobému řešení, který by mohl mít za následek velké domácí politické riziko,“ komentoval aktuální stav jednání Uzi Rabi z telavivské univerzity. Není tak stále jasné, jestli bude na obou stranách existovat dostatečná vůle pokračovat v rozhovorech i po vypršení dubnového termínu.

Domácí tlak
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je při jednání s Palestinci pod velkým tlakem radikálního koaličního spojence Židovský domov. Strana nedávno pohrozila, že z vlády odejde, pokud dojde k propouštění palestinských vězňů. Její lídr a ministr průmyslu a obchodu Naftali Bennett tento měsíc navíc Netanjahua vyzval k anexi osad na území budoucího palestinského státu, protože mírové rozhovory považuje za mrtvé. Hlavní izraelská vyjednávačka Cipi Livniová stranu obviňuje ze sabotáže jejích snah.

Radek Palata: Revoluce hasnou. Jaro selhalo