Kanada si zatím nemůže být jistá, že svůj nárok dokáže podložit vědeckými důkazy. Průzkum arktického mořského dna ještě není dokončen, připustil kanadský ministr zahraničí John Baird. „Požádali jsme úřady a vědce, aby podnikly nezbytný výzkum potvrzující, že žádost o rozšíření pevninského šelfu v Arktidě, zahrnuje i severní pól,“ uvedl ministr.
Žádosti o připojení šelfu k území státu posuzuje Komise pro hranice pevninského šelfu OSN. Na tu se z žádostí o změnu hranic v oblasti Arktidy chce příští rok obrátit i Rusko. Pokud komise vyhoví Moskvě, bude moci Rusko využívat přírodní a nerostné bohatství oblasti do vzdálenosti až 350 námořních mil (necelých 650 kilometrů) od svých břehů. Dnes může využívat výlučnou ekonomickou zónu sahající 200 námořních mil od pobřeží.
Jsme nejblíž, upozorňuje Ottawa
Kromě výzkumů Kanada svůj nárok opírá i o to, že osada Alert ležící v provincii Nunavut, nejseverněji položené trvale obydlené místo na světě, je od pólu vzdálená jen 817 kilometrů. Ještě blíže se nachází ostrov Kaffenklubben patřící ke Grónsku, ten ale není obydlený.
Kanadský nárok podpořila také Leona Aglukkaq, kanadská předsedkyně Arktické rady, sdružení států u břehů Severního ledového oceánu. „V podstatě zakreslujeme poslední část hranic Kanady, bráníme naši suverenitu,“ prohlásila.
Mapa Arktidy:
O Arktidu a její nerostné bohatství se kromě Ruska a Kanady přetahují ještě USA, Norsko a Dánsko. Experti odhadují, že v oblasti se nachází asi 13 procent dosud neobjevených světových zásob ropy a 30 procent světových zásob zemního plynu. Postupující globální oteplování přitom usnadňuje přístup do regionu, což přiostřuje spory o dosud neutrální území.
Americké ministerstvo obrany v listopadu představilo svou první „Arktickou strategii“. „Záplava zájmu o energetický průzkum (Arktidy) má potenciál zvýšit napětí ohledně dalších otázek,“ řekl na bezpečnostní konferenci v kanadském Halifaxu ministr obrany Chuck Hagel. Polde něj může riziko budoucích konfliktů snížit jedině mezinárodní spolupráce.
V roce 2007 vyvolalo Rusko protesty Kanady a dalších států, když na severním pólu umístilo v hloubce 4200 metrů svou vlajku z titanu, čímž demonstrovalo svůj nárok na území.
