Boj s inflací nekončí. Evropská centrální banka počtvrté v řadě zvedla hlavní úrokovou sazbu
Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek podle očekávání ekonomů zvýšila na svém posledním letošním zasedání základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 2,5 procenta, tedy na nejvyšší úroveň od globální finanční krize v roce 2008. Šéfka ECB Christine Lagardeová se zavázala, že bude dál bojovat proti inflaci zvyšováním sazeb i v příštím roce.
Centrální bankéři tak zvolili kompromis. Úroky sice navýšily už počtvrté za sebou, tentokrát ale pomalejším tempem než na svých předchozích dvou mítincích v červenci a v říjnu, kdy základní sazba pokaždé vzrostla o 0,75 procentního bodu. ECB svým rozhodnutím vlastně kopíruje americký Fed, jenž zasedal k měnové politice o den dříve.
Míra inflace v eurozóně v listopadu nečekaně zpomalila na deset procent z říjnových 10,6 procenta. Jednalo se o vůbec první pokles od června minulého roku. Inflace je ale pořád pětkrát vyšší než kolik činí cíl ECB. Lagardeová tak musí pokračovat v utahování měnové politiky, musí však postupovat obezřetně, aby zejména předlužené státy jižní Evropy jako je Řecko, Španělsko nebo Itálie neupadly do hospodářské krize.
„V žádném případě, ale nezpomalujeme a neotáčíme naši rétoriku. Máme před sebou ještě dlouhou cestu a musíme významně navýšit sazby stabilním tempem, dokud nedostaneme inflaci pod kontrolu,“ zdůraznila Lagardeová na tiskové konferenci. Vedle drahých energií, potravin a služeb podle ní přispívá k vysoké inflaci také pokles hodnoty společné evropské měny.
„Očekávám, že úrokové sazby v eurozóně dále porostou i na začátku příštího roku. Podle tržních odhadů ECB ukončí svůj cyklus zvedání sazeb až na květnovém zasedání,“ myslí si portfolio manažer ve společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler. Podobné komentáře zaznívají i v zahraničních médiích.
Jak se počítá inflace a co najdete ve spotřebním koši
Dalším krokem, kterým se ECB snaží zpomalit vysokou inflaci je snížení jejích zásob dluhopisů v hodnotě pěti bilionů eur, tedy asi 121,3 bilionu korun, které nakoupila v době, kdy se snažila stimulovat hospodářskou aktivitu. Od března do června příštího roku banka nebude reinvestovat všechny výnosy ze splatných dluhopisů. Pokles bude tempem patnáct miliard eur za měsíc. Tato skutečnost zdraží firmám a vládám půjčky.
ECB ve čtvrtek nastínila i výhled pro vývoj hrubého domácího produktu v eurozóně v příštích letech. V roce 2023 očekává růst ekonomiky o 0,5 procenta. V září odhadovala 0,9 procenta. Inflace ve státech platících eurem podle ECB příští rok klesne na 6,3 procenta a v roce 2024 na 3,4 procenta. Oba údaje jsou vyšší, než kolik centrální bankéři očekávali před třemi měsíci.
Ve čtvrtek zasedaly také centrální banky Velké Británie, Švýcarska a Norska. Zatímco první dvě zvolily stejný postup jako ECB a Fed a zpřísnily svou měnovou politiku o 0,5 procentního bodu, norská centrální banka zvedla úroky jen o čtvrt procenta.
President Christine @Lagarde introduces the economic growth outlook for the euro area pic.twitter.com/vvudzWrl3u
— European Central Bank (@ecb) December 15, 2022
