Během noci bylo na pásmo Gazy podle tamního ministerstva vnitra podniknuto 130 leteckých útoků. Zničena byla administrativní budova ministerstva sloužící hlavně k prodlužování platnosti cestovních pasů a také výcviková zařízení palestinských radikálů. Od úterního odpoledne Izrael provedl 466 náletů, potvrdila izraelská armáda.
Radikální Palestinci v noci na dnešek naopak odpalovali rakety na Izrael. Podle izraelských médií však zřejmě nebyl nikdo zraněn. „Z Gazy bylo od čtvrteční půlnoci odpáleno 11 raket a 280 od začátku operace, z nich 131 zachytil protiraketový systém Iron Dome,“ uvedl mluvčí izraelské armády.
Izrael dnes rovněž oznámil, že zastaví svou ofenzivu během dnešní tříhodinové návštěvy egyptského premiéra Hišáma Kandíla v pásmu Gazy. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tak prý vyhověl egyptské žádosti. Izrael tak ale učiní pouze pod podmínkou, že během té doby nebude z Gazy ostřelován Izrael.
Ve čtvrtek večer zahynuli po izraelském útoku na severu pásma Gazy tři Palestinci. Od středeční eskalace vzájemných ozbrojených úderů tak bylo podle agentury Reuters zabito 19 obyvatel pásma, z toho šest dětí. Podle úřadů v Gaze bylo 235 lidí zraněno. Na izraelské straně přišli o život tři lidé a 16 bylo zraněno.
Izrael mobilizoval 30 tisíc záložníků
Izrael ve čtvrtek mobilizoval 30 tisíc záložníků poté, co do blízkosti Tel Avivu dopadly dvě rakety odpálené z pásma Gazy. Rakety z pásma dopadaly i na další izraelská města. Podle pozorovatelů není vyloučené, že Izrael chystá pozemní operaci v pásmu.
Radikální hnutí Hamas, které v pásmu vládne, nyní odmítá příměří s Izraelem. Velitel ozbrojené složky Hamasu Ahmad Džabarí byl ve středu zabit při izraelském náletu.
Palestinská samospráva ve čtvrtek znovu vyzvala Radu bezpečnosti OSN, aby podnikla kroky k zastavení izraelských útoků. Izrael zase požaduje odsouzení palestinských raketových útoků.
Analytici: Scénář se opakuje, akce ale musí být tentokrát rychlejší
Současná velká operace Izraele, která má za cíl zastavit raketové ostřelování země z pásma Gazy, se v některých aspektech nápadně podobá trestné třítýdenní invazi proti militantnímu hnutí Hamas před čtyřmi lety, upozorňují analytici. Obojí začalo náhlými leteckými údery, hrozbami invaze do palestinského pásma a opět krátce po amerických volbách a před hlasováním v Izraeli, napsala agentura AP.
Pravidla „hry“ se ale od té doby změnila, upozorňuje AP s odvoláním na analytiky. Izrael nyní pravděpodobně provede kratší operaci s větším důrazem na stanovené cíle. Vleklá ofenziva v tomto kole totiž Izraeli přináší větší rizika.
Izraelský protiraketový systém sice doznal velkou modernizaci, zároveň ale musí čelit lépe vyzbrojenému Hamasu, který disponuje raketami delšího doletu, než jaké kdy měl. Hamas se také těší podpoře egyptské islamistické vlády, zatímco nervózní administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy a Evropa nedůvěřující izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi dávají Jeruzalému jen malý prostor pro chyby.
Vysoce postavení úředníci pod podmínkou zachování anonymity uvedli, že jednou ze dvou hlavních obav Izraele je vysoký počet civilních obětí. Poslední pozemní ofenziva v Gaze, jejíž zopakování v případě nutnosti izraelští představitelé nevylučují, si vyžádala 1400 mrtvých Palestinců. Stovky z nich pak byly civilní oběti, což podnítilo obvinění z válečných zločinů.
Test pro Egypt
Další hlavní obavou je důsledek nového tažení na vztahy s Egyptem, což by mohlo vést ke zničení mírových smluv. Egypt za vlády svrženého prezidenta Husního Mubaraka sehrál v minulosti několikrát roli prostředníka, který pomohl vyjednat příměří mezi Izraelem a Hamasem.
Když Izrael ve středu zahájil rozsáhlé operace čítající více než 50 leteckých úderů na Gazu, při kterých byl zabit vojenský velitel Hamasu, Káhira okamžitě Izrael ostře odsoudila a stáhla svého velvyslance z Tel Avivu. „Tohle je největší nebezpečí. Posledně byl Egypt s námi,“ prohlásil izraelský profesor politologie Efraim Inbar. „Velkou otázkou zůstává, co se stane, pokud vstoupíme (do Gazy). Bude to velký test pro Egypt.“
