Vedro a extrémní počasí dopadají na zelené zdroje, jádro i uhlí. Trpí také přenosové soustavy
Letní měsíce přestávají být v energetice oddechovou sezonou, spotřeba elektřiny často roste s nutností klimatizovat domácnosti, pracoviště či obchody. A pokud je léto příliš horké a suché, řada zdrojů elektřiny se stává nevyzpytatelnými. Netýká se to jen obnovitelných zdrojů, závislých na slunečním svitu, větru a dostatku vody. Například teplé řeky s nízkými hladinami komplikují chlazení elektráren a dopravu uhlí. Extrémní počasí navíc ohrožuje samotné vedení elektrického proudu.
Vlny veder významně přispívají ke globálnímu růstu spotřeby elektřiny. Energetický think tank Ember zkoumal, jak loňské horké léto ovlivnilo tři významné trhy s elektrickým proudem – Čínu, Spojené státy a Indii. Kupříkladu Čína loni zažila nejteplejší rok a během letní sezony tam meziročně vzrostla spotřeba elektřiny o sedm procent. Třetina růstu byla dle expertů tažená vysokými teplotami.
To vedlo mimo jiné ke zvýšenému spalování uhlí v elektrárnách. „Během srpna a září se výroba z uhlí zvýšila o 68 terawatthodin, což představuje 59 procent celkového ročního nárůstu výroby uhlí v Číně,“ konstatoval think tank. Pro srovnání, jaderná elektrárna Temelín ročně vyrobí kolem šestnácti terawatthodin.
Jaderné odstávky ve Francii budou zřejmě častější
Nejde však pouze o zvýšenou spotřebu, vedra a jeho průvodní jevy jako sucho či bezvětří komplikují i výrobu elektřiny. Evropa má letos za sebou první vlnu horkého počasí, které zasáhlo hlavně jihozápad kontinentu. Francie a Švýcarsko musely kvůli přehřátým řekám už začátkem července omezit produkci některých reaktorů, nebo je odstavit.
Situace v evropské jaderné velmoci, která spoléhá na výrobu z jádra zhruba ze dvou třetin, letos zatím nebyla vážná. „Všechny jaderné elektrárny, které jsou v provozu, jsou schopny pokrýt potřeby francouzského obyvatelstva. Francie vyrábí více elektřiny, než spotřebovává, v současné době elektřinu vyváží do sousedních zemí,“ hlásil síťový operátor RTE. Letní omezování činnosti reaktorů se ale pomalu stává normou. Francouzský účetní dvůr varuje, že do roku 2050 se výrobní ztráty v důsledku s klimatem souvisejících odstávek mohou vyšplhat na trojnásobek až čtyřnásobek.
Předchozí roky také ukázaly, jak vysoce zranitelné jsou hydroelektrárny, které závisejí na dobré kondici řek. Nejvýznamnějším příkladem je Ekvádor. Jihoamerická země se zhruba před dekádou pustila do odvážného energetického přechodu. Věřila, že by její vydatné vodní toky mohly uspokojit rostoucí energetické potřeby, podpořit hospodářský růst a pomoci vyvést miliony lidí z chudoby.
Hydroelektrárnám může paradoxně brzy pomoci tání ledovců
S pomocí čínských půjček investovala do řady hydroelektráren, symbolem snahy se stala přehrada Coca Codo Sinclair za 2,2 miliardy dolarů. Ambiciózní plány se ale střetly s oteplujícím se klimatem. V letech 2023–2024 Ekvádor sužovala nebývalá sucha, která ho dovedla až do energetické krize.
Výpadky elektřiny trvaly i čtrnáct hodin denně, celé čtvrti měst přišly o tekoucí vodu, problémy byly i s internetem a telefonním signálem. Experti tvrdí, že příčinou obřích problémů je zanedbaný rozvoj energetiky v posledních letech a nedostatečná diverzifikace zdrojů. „Politici usnuli na vavřínech a mysleli si, že kapacita Ekvádoru je dostatečná k pokrytí energetických potřeb,“ řekl deníku The Guardian Fernando Salinas z Ekvádorského energetického fóra.
Ekvádor ale zdaleka není jedinou zemí, která se v uplynulých letech potýkala s tak velkými suchy tak, že to mělo výrazný dopad na výrobu elektřiny z vodních turbín. Mezi další patří Zambie, Turecko a v rámci Evropy Itálie, Španělsko i Norsko. V roce 2022 vyprodukovaly unijní elektrárny nejméně elektrického proudu přinejmenším od počátku tisíciletí a zasažen byl hlavně alpský region, kde předtím v zimě napadlo málo sněhu. Některé studie však tvrdí, že v příštích dekádách by hydroelektrárnám v oblasti oteplování mohlo paradoxně pomoci, protože řeky bude sytit voda z tajících alpských ledovců.
Když je vedro, v Evropě málo fouká
Otázkou je, jestli to výrazně pomůže i chronicky problematickému Rýnu. Nízký stav tam již pravidelně komplikuje dopravu a nejinak tomu je i letos. Rýn přitom hraje důležitou roli mimo jiné při přepravě uhlí pro tepelné elektrárny, a když je v něm málo vody, mohou lodě plout s výrazně nižším zatížením nebo se náklad překládá na železnici.
„Trvale nízká hladina Rýna se stále více stává ekonomickým rizikovým faktorem nejen pro průmyslovou výrobu, ale také pro ceny elektřiny v Německu. Jedním z hlavních důvodů je, že přeprava uhlí se kvůli omezené lodní dopravě stává značně dražší,“ zdůraznil energetický web Power2market. V létě 2022 dokonce provozovatelé německých uhelných elektráren varovali, že by mohli mít v zimě nedostatek paliva. A nejde jen o přepravu uhlí, například v Polsku je v posledních letech tématem i chlazení uhelných elektráren a ekologických dopadů výrazného ohřívání už tak dost teplých řek v úsecích za těmito provozy.
Ohrožené jsou však i zdroje, které se suchem a vodou nemají souvislost. Časopis Nature na jaře konstatoval, že vedra jsou v některých oblastech světa doprovázena slabou rychlostí větru, což snižuje výkon větrných turbín. „Během vln veder se v několika regionech, včetně Austrálie a Oceánie, severní Asie a Evropy vyskytuje nedostatek větrné energie. V těchto regionech se její dostupnost během horka může snížit výrazně, a to o třicet až padesát procent v porovnání s průměrnými letními podmínkami v těchto oblastech,“ podotýká Nature.
Podobně hovoří i další zdroje. „Během vln veder se zvyšuje poptávka po elektřině o 3,5 procenta až deset procent a výroba větrné energie klesá až o 31 procent, přičemž variabilita se liší v závislosti na zemi,“ tvrdí studie, která zkoumala situaci ve státech jižní Evropy. A předpokládá se, že s oteplováním bude Evropa stále méně větrná. Odborníci proto míní, že kontinent bude muset být v rozvoji energetických zdrojů kreativnější, aby vyvážil pokles výroby z větru.
Fotovoltaika a riziko blackoutů
Vysoce kontroverzní se stala v letních měsících otázka fotovoltaických zdrojů. Na jedné straně podle zastánců pomáhají zemím vypořádat se s rostoucí poptávkou po elektrické energii a držet ceny na uzdě. Kupříkladu během nedávné vlny veder stoupla ve Francii denní spotřeba až o desetinu a ve Španělsku dokonce až o čtrnáct procent. „Navzdory obrovskému tlaku evropské sítě obstály v zátěžovém testu a solární elektřina sehrála hlavní roli v udržení provozu,“ uvedl podle Euronews Pawel Czyzak z think tanku Ember.
Na druhou stranu kritici tvrdí, že fotovoltaika společně s větrnou energií ohrožují stabilitu sítí a výrazné a těžko kontrolovatelné kolísání výroby může vyvolat výpadky elektřiny. O jejich roli se nyní intenzivně diskutuje v souvislosti s dubnovým masivním blackoutem na Pyrenejském poloostrově. Těsně před havárií pocházelo sedmdesát procent španělské elektřiny z obnovitelných zdrojů, hlavně ze solárních panelů. Obecná expertní shoda je v tom, že Španělsko nezvládá rychlý přechod na zelené zdroje a nepřizpůsobilo mu přenosovou a distribuční soustavu.
Vedení elektřiny je navíc zranitelné vůči extrémnímu počasí v podobě bouřek, přívalových dešťů, bleskových a příbřežních záplav a krupobití, které často přicházejí po vlně veder. Ohrožují ho i na jihu Evropy nyní časté lesní požáry.
„Celý dodavatelský řetězec elektřiny od výroby přes její přenos až po distribuci ke koncovému zákazníkovi je vystaven dopadům rostoucího počtu extrémních povětrnostních jevů,“ varuje sdružení Eurelectric, které zastupuje národní asociace z evropského energetického sektoru. Stále častěji se tak hovoří o nutnosti obřích investic do evropské elektrické sítě, tak aby se adaptovala na zvýšenou poptávku, obnovitelné zdroje a zlepšila se její odolnost vůči počasí i kybernetickým hrozbám.
