Příjemné klima může pro firmu znamenat i více zakázek, říká jednatel firmy, která osazuje domy klimatizací

Říkáte, že za každým klientem jezdíte osobně. Opravdu jste u každé zakázky?

Zakládám si na tom. Myslím dlouhodobě, nechci rychlé zakázky. A protože rodinný byznys už běží nějakou dobu, myslím, že se mi takový přístup vyplácí. Nechci se ke klientovi vracet s tím, že mu něco nefunguje nebo že není spokojený. Naopak se s ním chci vidět u další zakázky třeba pro jeho byznys partnery nebo přátele, protože nás dále doporučí. A právě proto chci přesně znát potřeby lidí. Nejen kolik tepla potřebují, ale třeba i na které straně postele spí a jak mají staré děti, vždy pro ně připravuji řešení na míru. Někdy se stane, že nejde úplně zrealizovat vše podle jejich představ, a to je potřeba si ujasnit hned na začátku. A pokud se nedomluvíme, raději zakázku odmítnu.

Dá se říct, kdy se u nás klimatizace opravdu vyplatí? Přece jen nežijeme v tropech, chladit potřebujeme jen menší část roku.

Klimatizace je dnes čím dál důležitější. Teploty stoupají, budovy nejsou na horka dimenzované a lidé pak nemohou efektivně pracovat. Navíc většina moderních klimatizací, a takové už dnes instalujeme z 90 procent, nejen že dokáže i topit, ale umí být zcela bezprůvanová, a to velmi efektivně, protože jde v podstatě o malá tepelná čerpadla vzduch–vzduch. Řešili jsme takto například klimatizaci kanceláří v podkroví. Zaměstnanci předtím odpoledne utíkali z práce dřív, protože tam bylo přes 30 stupňů. Dnes zůstávají do večera. Takže klimatizace sice firmu něco stála, ale na druhou stranu zaměstnanci pak přinesli víc zakázek.

Jak si může firma spočítat, jestli se jí klimatizace vyplatí? Když půjde například o malou prodejnu s pěti zaměstnanci v domě, kde je vedro, a ne o velký řetězec.

Rozhodně se to dá řešit i u malých firem. Vždy ale začneme energetickým posouzením. Zjistíme, jaké mají spotřeby, jaký je typ budovy, jak se chová v zimě a v létě. Z toho pak vychází návrh řešení i spočítaná návratnost. V některých případech to vychází do pěti až sedmi let, což je dnes vzhledem k cenám energií velmi rozumné.

Tepelná čerpadla by ale měla být ener­geticky úsporná sama o sobě. Vyplácejí se i bez dotací?

Určitě ano, i když i ty umíme zařídit. Pokud je dnes objekt vytápěný třeba elektrokotlem nebo starým plynovým kotlem, přechod na tepelné čerpadlo může přinést úsporu v řádu desítek procent. Řešili jsme takto například modernizaci vytápění pro malou firmu se sídlem v bývalé vile, kdy starý plynový kotel nahradilo tepelné čerpadlo vzduch–voda. Náklady vyšly na zhruba 350 tisíc korun a roční úspora na vytápění je přes 40 procent.

Hodně se teď mluví o komunitní energetice. Máte připravená řešení třeba i pro celou ulici?

Ano, rozvoj komunitní energetiky sledujeme pozorně a připravujeme řešení i pro větší celky jako třeba skupiny domácností, bytové domy nebo právě celé ulice. Díky nové legislativě je možné sdílet vyrobenou elektřinu mezi více odběrnými místy a to otevírá zcela nové možnosti. Umíme navrhnout technické i administrativní řešení pro takové projekty včetně optimalizace výroby, spotřeby, a především spravedlivého rozúčtování energií.