Borisovova strana získala podle předběžných výsledků necelých 31 procent hlasů, o devět méně než v minulém klání. Přesně o tolik si oproti volbám v roce 2009 polepšili socialisté (BSP), kterým se podařilo přesvědčit 27 procent voličů. Do parlamentu se s deseti procenty probojovalo také promuslimské Hnutí za práva a svobody (DPS) a se sedmi procenty nacionalisté (Ataka).
Borisovovi stoupenci chápou složitost situace, vítězství GERB tak neprovázely žádné bouřlivé oslavy. „Nestane se nic dramatického, pokud nebudeme moci zformovat vládu. Ostatní po nás to také budou mít extrémně těžké,“ okomentoval realisticky situaci představitel partaje Ivailo Moskovski.
Žádná ze tří dalších stran totiž nejeví ochotu s Borisovem jednat. „GERB udělá nelépe, když nebude ztrácet čas hledáním naší podpory,“ nechal se v televizním vysílání slyšet představitel DPS Hristo Biserov. Podle něj nakonec pravostředové straně nezbude nic jiného než akceptovat situaci, kdy budou vládu sestavovat socialisté.
V podobném duchu se vyjádřil i jejich lídr Sergej Stanišev. Jenže podle posledních propočtů to vypadalo, že BSP společně se stranou turecké menšiny na potřebný počet křesel nedosáhne.
Rozhodující silou se tak nakonec zřejmě stane Ataka. Národovci zatím tvrdí, že Borisova nepodpoří, v minulosti to ale učinili. Spekulace o tomto scénáři proto přetrvávají. Nahrává mu i velmi malá pravděpodobnost, že bude krajní pravice chtít vstoupit do koalice, jejíž součástí budou Turci.
Podle přepočtu neúplných výsledků na poslanecké mandáty by podpora Ataky Borisovovi o jediný hlas stačila. Vznikla by tak ale velice nestabilní vláda, která by musela vycházet vstříc radikálním požadavkům nacionalistů.
Nízká účast
Nespokojenost Bulharů s politikou se projevila nízkou účastí. K urnám přišla podle předběžných zpráv jen zhruba polovina voličů. Některé strany dopředu projevily obavu z manipulace. Mezinárodní pozorovatelé tvrdí, že hlasování sice bylo legitimní, zaznamenali prý ale například prodávání hlasů.
