Březnový pád přes rozpočtový útes tentokrát Ameriku tolik bolet nebude | E15.cz

Březnový pád přes rozpočtový útes tentokrát Ameriku tolik bolet nebude

Barack Obama
Barack Obama
• 
ZDROJ: ctk

Jan Stuchlík

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Republikáni a demokraté se nedohodli na fiskální reformě, a spustili tak automatické výdajové škrty ve výši 85 miliard dolarů. Letos tato dieta zpomalí růst ekonomiky o 0,6 procentního bodu. Recesi, o níž se mluvilo na konci loňského roku, nezpůsobí.

Zatímco americký prezident Barack Obama plamenně hovořil o katastrofě pro americkou ekonomiku, na ministerstvu financí se začaly vypínat počítače. Programy, které řídí rozdělování federálních peněz pro školy a jiné instituce, úředníci zastavili. Peníze budou se zpožděním v příštích šesti týdnech posílat ručně. Do federálních úřadů zamířily e-maily, kolik peněz budou muset nově po 1. březnu ušetřit, kolika zaměstnancům budou muset dát nucenou dovolenou. Univerzity se postupně dozvědí, o kolik se sníží jejich federální granty.

Tak v praxi vypadají plošné škrty ve výši 85 miliard dolarů, které automaticky spustili američtí zákonodárci tím, že se nebyli schopni dohodnout na způsobu, jak v příštích letech snížit obří rozpočtový deficit a zastavit růst federálního dluhu. Škrty měly původně nastat už s příchodem nového roku, jenže tehdy ještě Kongres stihl jejich objem snížit a posunout účinek o dva měsíce.

Ještě na konci loňského roku byly nucené škrty, které prosadili republikáni v roce 2011 výměnou za navýšení stropu pro státní zadlužení spolu s vypršením řady daňových úlev, noční můrou. V plné síle mohly americkou ekonomiku a s ní i zbytek světa poslat do nové recese. Teď politické fiasko a spuštění škrtů nikoho příliš nevzrušuje. Akciové trhy rostly bez ohledu na čerstvou rozpočtovou dietu. Plná ústa katastrofy měli jen politici.

Méně peněz přinese pasažérům na amerických letišítch delší čekání na odbavení. Autor: profimedia.cz

Nižší růst a méně práce

Dopad škrtů na ekonomiku nebude až tak drastický. Úřad Kongresu pro rozpočet (CBO) spočítal, že pokud budou platit po celý zbytek letošního roku, sníží růst americké ekonomiky o 0,6 procentního bodu. Spolu se zvýšením daní, které zákonodárci odhlasovali na začátku roku, ekonomiku připraví o 1,4 procentního bodu z hospodářského růstu.

Pro trh práce bude omezení výdajů o 85 miliard dolarů, což odpovídá zhruba 0,5 procenta amerického HDP, znamenat, že nevznikne nebo se neudrží asi tři čtvrtě milionu pracovních míst. Nezaměstnanost se tak udrží na vysokých 7,5 procenta až do příštího roku.

Nejvíce bude bitá armáda, na kterou připadá zhruba polovina úspor, a přijde tak přibližně o osm procent rozpočtu. Civilní výdajové programy budou chudší o pět až šest procent, dohromady 42 miliardy dolarů. Zatím se jen spekuluje, jak škrty dopadnou na zbrojařské firmy a společnosti závislé na armádě. Pentagon dopředu straší rušením zakázek a propouštěním. Analytici se ovšem zatím shodují, že dopad všech škrtů bude jen postupný a pro Američany nebudou představovat výrazný šok. Prezident Obama bude navíc moci do 15. března předložit Kongresu plán, jak škrty přeskupit tak, aby škodily ekonomice co nejméně.

Dluh a deficit americké vlády v % HDP Autor: E15

Nejnižší deficit od začátku krize

I když celková hodnota škrtů činí 85 miliard dolarů, v letošním fiskálním roce, který končí v září, přijdou federální výdajové programy jen na 42 miliard dolarů. CBO vychází z toho, že 85 miliard představuje snížení v prostředcích, které má vláda k dispozici. Je však zřejmé, že letos by stejně všechny neutratila. Nicméně škrty ministerstvům a dalším úřadům zabrání nakupovat zboží a služby v příštích letech.

Skutečný dopad do rozpočtu a deficitu proto bude vyšší příští rok. CBO ho odhaduje na 89 miliard dolarů. Utažení opasků tak letos poprvé od vypuknutí finanční krize srazí americký rozpočtový deficit pod bilion dolarů. Celkem by se měl vyšplhat na 845 miliard dolarů, což bude 5,3 procenta HDP. Nicméně vládní dluh poroste dál. A to na 76 procent HDP, což bude nejvyšší číslo od roku 1950. V roce 2007 dlužil Washington 37 procent amerického HDP.

Pokud v příštích týdnech s automatickými škrty američtí politici nic neudělají, bude deficit rozpočtu dál klesat až na 2,4 procenta HDP v roce 2015. Pak se ale trend obrátí. Kvůli stárnutí populace, a tedy vyšším výdajům na důchody a zdravotnictví, se schodek prohloubí ke čtyřem procentům HDP v roce 2023. Celkový dluh za tu dobu naroste o sedm bilionů dolarů a bude se pohybovat nad 70 procent HDP. Jak se postupně vrátí hladina úrokových sazeb k normálu, náklady na obsluhu dluhu podstatně porostou, varuje CBO. Ekonomika kvůli tomu zpomalí.

Někteří dlouholetí kongresmani mají za to, že jejich mladší kolegové nechápou, proč je nutné hledat kompromis. Autor: profimedia.cz

Další kolo bude v květnu

Plošné škrty byly myšleny jako bič na politiky, aby se dohodli na střednědobé fiskální reformě. Zjevně nebyl dostatečně silný. Už na půlku května si zákonodárci upletli bič nový. Do 19. května budou muset rozhodnout o dalším navýšení dluhového stropu. Toho stávajícího ministerstvo financí dosáhlo už na začátku roku, dosud jelo v provizorním režimu a ulevili mu až poslanci a senátoři, kteří platnost stropu do května pozastavili. Vláda se tak může dál zadlužovat.

Jenže 19. května se udělá účet, stávající strop se navýší automaticky o nový dluh, který do té doby vláda udělala, a pokud zákonodárci limit dál nezvýší, přijde zase provizorium. V průběhu roku na něj naváže technický bankrot. To je mnohem vážnější hrozba než spuštění 85miliardových škrtů. V květnu se tak dá čekat další bitva o podobu fiskální reformy. Její obrysy jsou ovšem jasné už dnes. Obama a demokraté budou chtít část peněz na snižování deficitu vybrat zvýšením daní. Republikáni na vyšší daně nebudou ochotni přistoupit a raději půjdou cestou vyšších škrtů ve výdajích.

Ve Washingtonu se mezi dlouholetými kongresmany začíná šířit nostalgie po letech, kdy vládl Ronald Reagan a Bill Clinton. Tehdy prý zákonodárci věděli, že pro dosažení dohody je třeba brát i dávat, a dobrat se tak kompromisu. „Jenže až moc lidí v tomto Kongresu je v politice teprve krátce a nejsou na takové jednání zvyklí. Nerozumí tomu, proč je třeba hledat kompromis,“ povzdychl si poslanec za Republikánskou stranu Peter King.

Navzdory škrtům se americkým vojákům mzdy nesníží. Autor: profimedia.cz

Kde se bude škrtat

Vojenské výdaje

-43 miliard dolarů (-8,3 %) - polovina ze škrtů musí jít na vrub operací v oblasti národní bezpečnosti a nákladů na armádu. Škrty se nemají dotknout mezd vojáků

Nevojenské výdaje

Domácí programy

-26 miliardy dolarů (-5,2 %) - zahrnují zdravotnictví, školství, boj s drogami, správu národních parků či pomoc po hurikánu Sandy

Mandatorní výdaje

-11 miliard dolarů (-2 %) - snížení úhrad poskytovatelů péče pro seniory hrazené z federálního programu Medicare

-5 miliard dolarů (-5,3 %) - škrty zasáhnou především zemědělské programy a prodloužené podpory v nezaměstnanosti

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.