Britské banky stěhují lidi i kapitál do EU. Bojí se brexitu | E15.cz

Britští bankéři stěhují peníze a zaměstnance do EU. Bojí se tvrdého brexitu

Lukáš Vojáček

Vyjednávání mezi Velkou Británií a Evropskou unií o budoucích vztazích stále váznou. Hrozba brexitu bez dohody se tak již začíná projevovat v některých ekonomických sektorech. Podle konzultační společnosti EY se ze Spojeného království do EU od roku 2016 přesunulo více než 7500 pracovních míst ve finančnictví a také aktiva v objemu přes bilion liber, to jest asi 29,6 bilionu korun. A daná částka se na základě mínění EY i českých odborníků do konce roku určitě ještě zvýší.

„Před koncem letošního roku nevylučuji další úpravu provozu finančních institucí a přemisťování pracovních míst,“ uvedl analytik společnosti EY Omar Ali. Jen za poslední měsíc došlo k asi 400 přesunům. Banky, pojišťovny a správci aktiv se tím podle něj Aliho snaží zajistit, aby mohli po skončení přechodného období, tedy po letošním 31. prosinci, dále obsluhovat své unijní klienty.

„Přesun některých pracovních míst na jednotný evropský trh, především z oblasti finančních služeb, je zcela logickým rozhodnutím a do konce roku celkové počty velmi pravděpodobně vzrostou. Riziko tvrdého brexitu tomu nahrává,“ míní hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. 

Nové populární destinace kapitálu, který se přestěhoval z britského finančního centra City, jsou především Dublin, Lucemburk, Paříž a Frankfurt nad Mohanem. K přesunům navíc dochází i mimo bankovní sektor.   

Londýnská poradenská firma Blick Rothenberg minulý týden doporučila britským exportérům, aby si co nejdříve vytvořili pobočku na území Evropské unie. V případě, že dohoda o volném obchodu nebude, by takový krok mohl zlevnit a usnadnit provádění plateb a dodávky zboží evropským partnerům. Nejvíce se z Británie do EU vyvážejí automobily, telekomunikační technologie, tabákové výrobky, léčiva a potraviny. Významné jsou i ony zmiňované finanční služby.

Další možností pro podniky je zaplatit si distributora, jenž poslouží jako prostředník. Podle BBC však zástupci různých průmyslových odvětví už teď tvrdí, že takových distributorů bude jen velmi málo a nechají si za své služby „královsky zaplatit“.

Evropští a tudíž i čeští dodavatelé působící v Británii se ke stejnému kroku ale zatím uchýlit nemusejí. „Plošně nelze radit. Je to případ od případu. Každá firma musí sama posoudit, co je pro ni výhodné a co ne. Bude velmi záležet na konečné podobě dohody o brexitu,“ říká Horská.

„V tuto chvíli bych asi spíše vyčkával. Jednání ještě nejsou uzavřena. Rozumím tomu, že nejistota je svíravá, ale myslím, že nakonec převáží ekonomická motivace nad tou politickou,“ míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Další komplikací může být přístup k bankovním účtům. Některé britské banky, například Barclays nebo Lloyds, na konci září oznámily, že po Novém roce uzavřou účty britským občanům, žijícím v Unii.

Přijdou totiž o možnost takzvaného passportingu, jenž jim umožňoval působit v celé EU, a budou muset žádat o licenci v každé jednotlivé zemi zvlášť. „Naopak evropské banky by si měly i nadále udržet volný přístup na britský trh, pokud ještě nedojde ke změně pravidel,“ upozorňuje Horská.     

Jaký bude mít odliv peněz, byznysů a zaměstnanců ze Spojeného království do Evropy vliv na celkový výkon evropské ekonomiky, se experti oslovení deníkem E15 neshodli.

„Přesuny lidí a aktiv žádný zřetelný dopad mít nebudou. Předpokládám, že v zájmu stability finančního sektoru a služeb budou regulátoři v prvních měsících tolerantní vůči nedostatkům v plnění jejich požadavků,“ domnívá se například makroekonomický analytik České spořitelny Michal Skořepa. 

Podle Horské z Raiffeisenbanky na daném trendu vydělá Evropská unie a Británii naopak přinese těžké a nenahraditelné ztráty. „Proto také nejvyšší britská měnová autorita prognózuje britské ekonomice hluboký hospodářský propad a pomalé oživení,“ míní ekonomka.

Jiný názor má Kovanda z Trinity Bank. Londýnská City podle jeho mínění nadále zůstane důležitým finančním centrem světa, jaké kontinentální Evropa zatím postrádá. 

„Pokud se EU po roce 2022 nepodaří vytvořit systém, který zvládne to, co nyní londýnská City, může to vyvolat závažný otřes kontinentálního finančnictví,“ tvrdí Kovanda. City se ale podle něj rozvíjí celá desetiletí a je obtížné si představit, že by během pár let mohla v Evropě vzniknout instituce, která by ji zcela nahradila.

Všichni experti se každopádně shodují, že k nějaké částečné dohodě mezi Londýnem a Bruselem v některých oblastech ekonomického života nakonec možná přece jen dojde.   

Brexitové rozhovory

  • Už jen několik posledních kritických týdnů zbývá vyjednavačům Velké Británie a Evropské unie, aby uzavřely dohodu o budoucích vztazích. Deadline je 31. prosince.
  • V případě, že do té doby k nalezení společné řeči nedojde, začne se obchod mezi Spojeným královstvím a EU po Novém roce řídit pravidly Světové obchodní organizace (WTO). Na řadu druhů zboží tak budou uvalena vysoká cla.
  • Rozhovory se v uplynulých dnech stále nikam neposunuly. Předmětem sváru je aktuálně kontroverzní návrh zákona o vnitřním trhu, který prosazuje kabinet britského premiéra Borise Johnsona, a jež odporuje předběžné dohodě uzavřené v minulém roce.
  • EU dokonce kvůli němu zahájila minulý týden dlouhý proces k podání žaloby na britskou vládu u Evropského soudního dvora.  
  • Jednání ovšem nově komplikuje i francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten nadále trvá na tom, aby francouzským rybářům zůstal po brexitu volný přístup do britských vod. Tento požadavek ale Spojené království dlouhodobě rezolutně odmítá.
 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!