Pokud se Velké Británii nepodaří do konce roku najít společnou řeč s Evropskou unií, jeden ze sektorů, který tím utrpí nejvíce, je nepochybně automobilový průmysl. V takovém případě totiž dojde na zavedení celních sazeb Světové obchodní organizace (WTO) na vývoz britských aut, čímž se tamním výrobcům zvýší náklady v řádech miliard eur ročně, tedy přes sto miliard korun. A jak zjistila BBC, britští producenti aut budou mít velký problém, i když se dohodu uzavřít povede.
Až 80 procent automobilů vyrobených v Británii se vyváží do zahraničí, přičemž hlavním odběratelem byly až dosud státy Evropské unie. Jen v minulém roce byl do Evropy prodán každý druhý vůz zkonstruovaný ve Spojeném království. Průmysl díky tomu v roce 2019 vygeneroval tržby ve výši 170,5 miliardy liber, tj. přes pět bilionů korun. Od ledna 2021 se však s podobnými čísly zřejmě mohou britské automobilky rozloučit.
I za předpokladu, že se Británie s EU nakonec dohodne na pokračování vzájemné ekonomické spolupráce, některé negativní změny se odvětví v každém případě nevyhnou. Unie například od Nového roku uvalí v rámci dohody dovozní cla na vozy, které nejsou vyrobené výhradně z domácích součástek. Až dosud přitom platilo pravidlo, že stačí, aby podíl britských součástek tvořil alespoň 45 procent. Většina automobilek proto dosud používá levnější součástky z Turecka, Japonska a dalších zemí mimo evropský blok.
Původní dohoda, kterou s EU vyjednala bývalá premiérka Theresa Mayová, se zachováním tohoto pravidla počítala. Současný hlavní vyjednavač Británie v brexitových rozhovorech David Frost nicméně v dopise BBC potvrdil, že tato pasáž byla z dohody v minulém roce odstraněna a její opětovné prosazení momentálně není pro Londýn prioritou.
„Je mi to líto, ale musím vám sdělit, že zatím evropští vyjednavači nejsou ochotni s námi tuto věc diskutovat,“ napsal Frost. A britská strana na tom prý „pochopitelně nemůže trvat“.
Ať tedy jednání skončí jakkoli, od příštího roku budou britské firmy muset dokazovat, že jejich zboží je opravdu britské. Podle vyznění Frostova dopisu je naopak možné, že francouzská a německá auta budou do Británie dovážena bez podobně přísných kontrol.
„Jsme hluboce frustrovaní,“ vzkázal vládě Spojeného království Mike Hawes z britského Sdružení výrobců a obchodníků s motorovými vozidly. Kabinet premiéra Borise Johnsona podle něj „dává přednost obraně státní suverenity před udržením obchodních vztahů“.
Nové nařízení znamená vážnou komplikaci také pro zahraniční společnosti působící na britském trhu. Třeba japonský Nissan ve Spojeném království zaměstnává na 7000 lidí. Automobilka proto vyzvala obě strany ke spolupráci a dosažení pro byznys příznivějších podmínek.
Ohrožený může být rovněž export britských elektromobilů. Řada klíčových součástek těchto vozidel, včetně baterií se totiž vyrábí mimo Evropskou unii. Frost nicméně zmínil, že pro elektrická auta by se mohlo podařit vyjednat výjimku.
Na základě mínění britské opoziční političky a stínové ministryně obchodu Lucy Powellové by „vláda měla naslouchat podnikům a odborům a přinést takovou dohodu s EU, jakou slíbila před volbami“. Mluvčí Borise Johnsona ovšem její kritiku odmítl: „Vláda bude pokračovat ve spolupráci se sektorem, jež zaměstnává asi 800 tisíc Britů, a nepřetržitě lobbuje za volný a neomezený obchod se svým největším partnerem.“
Šance na uzavření brexitové dohody se každopádně v posledních dvou týdnech výrazně ztenčily. K žádnému posunu v rozhovorech mezi Bruselem a Londýnem zatím nedošlo.
Unie navíc ve čtvrtek formálně zahájila proces k podání žaloby na Británii u Evropského soudního dvora, neboť Boris Johnson nevyhověl jejímu požadavku o zrušení navrhovaného zákona o vnitřním trhu. Ten odporuje předchozím úmluvám dosaženým mezi ostrovním královstvím a EU v minulém roce. Britská vláda má nyní měsíc čas na to, aby zareagovala a sporu se vyhnula.
Spojené království opustilo evropský blok letos k 31. lednu. Do vypršení přechodného období, kdy pro Británii nadále platí stejná pravidla, jako kdyby byla členem EU, zbývají už jen tři měsíce.
