Britům došla trpělivost s Assangem, soud zabavil jeho kauci

Julian Assange

Julian Assange Zdroj: ctk

Stoupenci spoluzakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange přišli o 200 tisíc liber (6,3 milionu korun), které za něj složili jako kauci. Soud navíc v úterý pohrozil zabavením dalších 140 tisíc liber přislíbených jako záruka za Assange, pokud se jednačtyřicetiletý Australan do měsíce nevzdá britské policii, napsal deník The Guardian. Assange v červnu utekl na ekvádorskou ambasádu v Londýně, aby se vyhnul vydání do Švédska, kde je podezříván ze sexuálních deliktů.

Švédská policie Assange vyšetřuje kvůli podezření ze sexuálního obtěžování a znásilnění, zatím ho ale z ničeho neobvinila. Švédsko vydalo na Australana mezinárodní zatykač, kterým chtělo docílit, aby vyšetřovatelé mohli Assange vyslechnout. Na základě tohoto zatykače zakladatele WikiLeaks v roce 2010 zatkla britská policie.

Týden po zadržení umožnil britský soud Assangeovo propuštění na kauci 200 tisíc liber, kterou za něj složilo několik známých osobností, včetně amerického režiséra Michaela Moorea. Dalších devět lidí slíbilo soudu záruky v celkové výši 140 tisíc liber za to, že Assange neporuší podmínky kauce.

Britská justice po řadě odvolání letos v květnu rozhodla o Australanově vydání do Švédska. Assange ale poté utekl na ekvádorskou ambasádu, kde se skrývá dodnes. Ekvádor mu udělil politický azyl, britská policie je ale odhodlána Assange zatknout, jakmile opustí diplomatickou půdu velvyslanectví.

Soud zabývající se kaucí v úterý Guardianu potvrdil, že složených 200 tisíc liber už bylo zabaveno, protože Assange porušil podmínky kauce. Pokud se Australan do 3. října nevzdá britské policii, zabaví soud i zbývající záruky ve výši 140 tisíc liber. Soudce vyzval Assangeovy stoupence, aby Australana sami přesvědčili k opuštění ambasády, pokud chtějí dostat své peníze zpět.

Assange tvrdí, že se ve Švédsku ničeho nedopustil a že obvinění vůči němu jsou politickou mstou za práci serveru WikiLeaks. Uvádí rovněž, že mu ve Švédsku hrozí s větší pravděpodobností vydání do Spojených států, kde by mu prý mohl za činnost WikiLeaks hrozit i trest smrti.

v roce 2010 zveřejnil desítky tisíc tajných dokumentů americké armády o válkách v Iráku a v Afghánistánu. Později publikoval také čtvrt milionu tajných amerických diplomatických depeší z posledních let.