V současnosti, podle pravidel z roku 2012, členské státy EU oznamují komisi energetické mezivládní dohody se třetími stranami až po jejich uzavření. Po podpisu už je ovšem velmi složité podobu textu případně změnit.
Mezivládní dohody bývají výrazem politické či právní podpory projektů a dávají například jistotu investorům. Na jejich základě pak vznikají daleko podrobnější obchodní kontrakty.
Od roku 2012 bylo komisi oznámeno celkem 124 podobných smluv, z 60 procent o obecné spolupráci v energetice, ostatní souvisely s dodávkami či tranzitem plynu, ropy či elektrické energie, rozvojem infrastruktury nebo těžbou. Po prostudování dohod dala komise v 17 případech najevo pochyby o jejich souladu s unijním právem.
Dnes představený návrh předpokládá, že komise by měla být informována už o záměru vlády některé unijní země takovou smlouvu se třetím státem uzavřít či domluvit dodatek některé stávající. Komise by o věci měla informovat ostatní země unie.
Dodržování pravidel evropského energetického trhu nemusí být vždy v obchodním zájmu dodavatelů energií ze zemí mimo EU
Evropská exekutiva by poté prozkoumala slučitelnost navrženého textu smlouvy s evropským právem. Do šesti týdnů by měla oznámit, zda má případně v této záležitosti pochybnosti. A pokud by je měla, do dalších šesti týdnů by měla jasně sdělit svůj názor. Ten by poté měla členská země před uzavřením smlouvy vzít v potaz. Pokud by se tak nestalo, vystavila by se možnému řízení pro porušení unijních pravidel.
V materiálech, které dnes komise nabídla novinářům, je navržený postup zdůvodněn rostoucím propojením evropského energetického trhu i infrastruktury.
Jednostranné rozhodnutí členského státu tak může mít negativní dopad jak na bezpečnost dodávek ostatních zemí, tak na fungování vnitřního energetického trhu. Větší energetická bezpečnost EU je přitom cílem nejen dnes představeného balíčku návrhů, ale celé evropské Energetické unie, která vzniká od loňského roku.
EU reaguje na jednání Gazpromu
„Dodržování pravidel evropského energetického trhu nemusí být vždy v obchodním zájmu dodavatelů energií ze zemí mimo EU. Na členské země tak může být vyvíjen tlak, aby do smluv vkládaly články, které ztěžují fungování vnitřního trhu,“ uvedla komise.
Problém vidí především ve snahách zamezovat oddělení transportní infrastruktury a společností, které produkují energie, omezovat přístup jiných firem k transportní infrastruktuře, znemožňovat tržní určování cen a poplatků či bránit kupujícímu, aby zakoupenou komoditu přeprodával do dalších členských zemí EU.
Zmíněné problémy úzce souvisejí se způsobem, jakým se podle zjištění komise z loňského dubna především ve východní části EU v minulosti choval ruský monopolní vývozce plynu Gazprom, který údajně zneužíval svého dominantního postavení na trhu.
Dnes prezentovaný návrh se netýká komerčních smluv mezi firmami, pro ně by měly dál platit nynější unijní pravidla, především o hospodářské soutěži. Komise také plánuje opět prověřit všechny stávající mezivládní energetické smlouvy.
