Brusel klestí cestu k bankovní unii, ne všichni souhlasí | E15.cz

Brusel klestí cestu k bankovní unii, ne všichni souhlasí

ilustrační foto
ilustrační foto
• 
ZDROJ: profimedia.cz

vrb, ČTK

Share on Facebook Messenger
Brusel chce změnit to, jakým způsobem se dosud v Evropské unii postupovalo při řešení potíží krachujících bank. Regulátoři by měli dostat větší pravomoci. Ke krytí ztrát problémových ústavů by mohli třeba víc tlačit i jejich věřitele. Méně by se na sanaci bank naopak měli podílet daňoví poplatníci. Návrhy, o nichž nyní budou jednat země unie a europoslanci, otevírají prostor k bankovní unii. Ne všichni ale plán vítají.

O bankovní unii, tedy zjednodušeně o plánu řešit problémy bank různých států v rámci jednoho sdíleného balíku, se v posledních týdnech v EU intenzivně hovoří. Kvůli přežití eura tuto myšlenku podporuje i Evropská centrální banka či Mezinárodní měnový fond (MMF).

A aktuální návrhy teď bankovní unii klestí cestu. Financování krizových situací v bankovním sektoru má podle nich zajišťovat jakýsi záchranný bankovní fond, který bude muset zavést každý z členských států. Do něj by měly přispívat banky podle svých finančních závazků a rizikového profilu. Materiály komise hovoří o příspěvku ve výši nejméně jednoho procenta z vkladů, a to po dobu deseti let.

„Dnešní návrh je důležitým krokem směrem k bankovní unii v EU a na základě něho bude bankovní sektor zodpovědnější,“ prohlásil šéf EK José Barroso.

Banky nesmí spoléhat na pomoc z kapes lidí, argumentuje Brusel

Cílem návrhů je i to, aby do záchrany bank nebyly tolik zapojeny peníze daňových poplatníků, jako tomu bylo v reakci na finanční krizi. Na krytí ztrát by se tak měli více podílet akcionáři a věřitelé banky.

Navrhovaný systém by měl fungovat v několika stupních. V první fázi by si banka měla udělat plán prevence rizik. Pokud by se dostala do potíží, pak by ji mohly úřady donutit, aby ho začala uplatňovat. S tím by souvisela restrukturalizace dluhu, výměna vedení i další kroky.

V poslední fázi by se v případě, že půjde o banku, která by nebyla solventní, mohla použít sada různých nástrojů k řešení situace. Jde třeba o prodej aktivit i bez souhlasu akcionářů či převedení banky či části jejích aktiv na nějakou veřejnou instituci. Ta by ji pak prodala, až to podmínky na trhu umožní.

„Finanční krize stála daňové poplatníky hodně peněz. Veřejné orgány musíme vybavit tak, aby mohli v případě další bankovní krize přiměřeně konat. V opačném případě to budou opět občané, kteří budou muset zaplatit účet, a zachráněné banky budou fungovat jako předtím, neboť budou vědět, že se jim pomoc opět poskytne,“ řekl eurokomisař pro vnitřní trh Michel Barnier.

Podle odhadů MMF se s krizí spojené ztráty evropských bank mezi roky 2007 a 2010 blíží bilionu eur, tedy osmi procentům HDP EU. Mezi říjnem 2008 a říjnem 2011 EK schválila státní pomoc pro finanční instituce ve výši 4,5 bilionu eur.

Bankovní unie povede k oslabení zdravých bank, namítají kritici

Směřování k bankovní unii ale má i tvrdé kritiky. Nelíbí se jim hlavně myšlenka se o záchranu problémových bank uvnitř eurozóny podělit. Byla by to jednoduše „nová příležitost, tvůrčí, to je třeba přiznat, jak vyčerpat německou platební způsobilost. Státy eurozóny musí každá přijmout zodpovědnost za své banky,“ uvedl pro deník Handelsblatt šéf důležité regionální sekce německé vládní FDP Christian Lindner. Poslanec za CDU Michael Fuchs dodal, že idea bankovní unie „hraničí se socialismem“.

„V Portugalsku, Itálii, Řecku a Španělsku máme pomalý útok na banky. Peníze z nich odtékají do důvěryhodnějších bankovních sektorů v EU. Jak si můžeme být jisti, že když vytvoříme jeden obrovský plán na pojištění a dohled, nenastartujeme tím pomalý útok na banky v celé EU?“ ptá se ve Financial Times další z kritiků plánu – bývalý viceguvernér polské centrální banky Krzysztof Rybiński. Naznačuje tak, že peníze by pak nemusely odtékat jen ze slabých zemí eurozóny do silnějších, ale z celé EU někam za moře.

Merkelová podle agentury AFP myšlenku integrovaného dohledu nad bankami nezamítla, odložila ji ale na dobu, kdy bude eurozóna podstatně více integrovaná než dnes, a to především z hlediska rozpočtové politiky.

Autor: vrb, ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.