Brusel možná Maďarsku za trest stopne miliardy z fondů
Rozpočtové schodky nad povolenou tříprocentní úrovní má nyní většina členských zemí včetně Česka. Komise kvůli tomu s nimi také vede patřičné procedury pro porušení pravidel. Pokud se ale země o nápravu snaží a postupují v souladu s doporučeními z EU, pak trestány nejsou.
Už v lednu komise uvedla, že kromě Maďarska mají aktuálně se schodky a plánovaným harmonogramem pro jejich korekci problémy i Belgie, Malta, Kypr a Polsko. Jenže u nich na rozdíl od Maďarska Brusel viděl snahu se situací něco dělat.
Komise připustila, že navrhované pozastavení prostředků je bezprecedentním krokem. „Je to poprvé, kdy je takovéto opatření uplatňováno,“ uvedla komise v prohlášení. S Maďarskem ale Brusel proceduru pro porušování výše deficitu vede nepřetržitě od jeho vstupu do EU v roce 2004.
Problém Maďarska je komplikovanější v tom, že v roce 2011 oficiálně nezaznamenalo schodek, nýbrž přebytek rozpočtu. Stalo se tak ale jen díky jednorázovým opatřením - převedení penzijního fondu do rozpočtu - přičemž letos se opět propadne do schodku. Ten by pak měl v příštím roce podle předpovědí komise dosahovat zhruba tři a čtvrt procenta HDP.
Rehn: S kritikou maďarských ústavních změn rozhodnutí nesouvisí
Částka 495 milionů eur, o kterou může Maďarsko přijít, představuje 0,5 procenta HDP země a 29 procent peněz, které pro rok 2013 mělo v kohezních fondech vyčleněno. Budapešť má ale ještě šanci na nápravu. Hlavně jako pobídku k odpovědné fiskální politice krok označil eurokomisař pro měnové záležitosti Olli Rehn. „Je na maďarské vládě, aby jednala před tím, než pozastavení nabude účinnosti,“ dodal.
Rehn zároveň odmítl, že by rozhodnutí souviselo s jinými právními procedurami, které Brusel s Budapeští vede a v nichž hrozí, že by Maďarsko mohlo skončit u Soudního dvora EU. V nich jde o nedávno přijaté ústavní změny, které podle kritiků omezují nezávislost centrální banky, úřadu pro ochranu dat i soudního systému. „Je to oddělený proces,“ podotkl Rehn.
Návrh ještě musí potvrdit kvalifikovaná většina členských zemí, což se může stát už na březnové schůzce ministrů financí.
