Kypr se potýká s vysokými ztrátami ve svém bankovním sektoru. Kyperské banky trpí úzkým propojením s řeckým finančním sektorem, což na Kypr zvlášť tvrdě doléhá po loňském dvojím odpisu řeckých dluhů u soukromých věřitelů včetně bank na Kypru.
Rozhovory o poskytnutí finanční pomoci Kypru komplikují obavy, zda bude země schopna půjčku splácet. Předpokládá se, že by Kypr mohl čerpat až 17 miliard eur (asi 434 miliard korun), což zhruba odpovídá velikosti celé jeho ekonomiky. Objevují se proto názory, že Kypr se v budoucnu neobejde bez odpisu části dluhu.
„Odpis dluhů pro nás ale není řešením,“ řekl německému listu Handelsblatt Rehn. Takovýto krok vyloučili i kyperští činitelé a ekonomové jej označují za nesmyslný. Většinu státních dluhopisů vlastní domácí banky, které samy potřebují na svou záchranu miliardy eur, takže odpis dluhů by jejich ztráty a potřebu pomoci prudce zvýšil.
Vyhlídkám Kypru zasadila ve čtvrtek večer mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service, která srazila hlavní rating Kypru o tři stupně na známku Caa3 s negativním výhledem. Zdůvodnila to očekávaným růstem zadlužení Kypru kvůli záchraně bank a zvýšenou pravděpodobností státního bankrotu.
Německo s pomocí váhá
Německá kancléřka Angela Merkelová dnes Kypru vzkázala, že finanční pomoc si musí zasloužit ekonomickými reformami, dala ale najevo, že ji nakonec dostane. „Ráda bych poznamenala, že Kypr musí pokročit v reformách ekonomiky, my ale na druhé straně musíme projevit solidaritu,“ řekla Merkelová po příletu na Kypr, kde se zúčastní konference konzervativních stran.
S uvolněním peněz váhá především Německo, které v eurozóně platí většinu ze záchranných programů. Němci mají výhrady k pomoci zemi, která je považována za jeden z evropských daňových rájů. Opoziční sociální demokraté (SPD) finanční pomoc Kypru kvůli tomu nehodlá podpořit.
Rehn řekl, že obavy Německa sdílí. „Vláda v Nikósii už změnila legislativu (ohledně praní špinavých peněz). My se ale teď musíme ujistit, že nová pravidla jsou také uplatňována v praxi,“ řekl komisař.
Kypr již v rámci předběžného návrhu dohody s EU a Mezinárodním měnovým fondem snížil platy ve veřejném sektoru a zvýšil daně. Brání se ale požadavkům budoucích věřitelů na privatizaci státního majetku.
