Dnešní vývoj není překvapením. Odhodlání sankce prodloužit dali na politické úrovni najevo lídři států a vlád členských zemí unie už na svém summitu v březnu.
Restrikce, jež mají změnit ruský přístup k řešení krize na Ukrajině, tehdy také rozhodli těsně spojit s plněním únorových mírových dohod z Minsku.
Evropské hospodářské sankce, které zakazují export určitých technologií do Ruska a omezují ruský přístup na finanční trhy, spustila EU loni v létě a rozšířila je počátkem září. Jako všechna evropská opatření tohoto typu mají časově omezenou platnost a bez prodloužení by skončila na konci července.
Komplikace pro české firmy?
„Pokračování ekonomických sankcí je pro české firmy s orientací na ruský trh výrazný a prohlubující se problém. Jen za první čtyři měsíce došlo k poklesu českého vývozu do Ruska o téměř třetinu, přičemž valnou část exportu představují výrobky průmyslových oborů,“ uvedl mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Milan Mostýn.
České firmy se podle něj kriticky vyjadřují zejména k nejasnostem dalšího vývoje po lednu 2016, některé z nich zbrzdily či pozastavily své obchodní či investiční aktivity.
Mladoboleslavskou automobilku Škoda Auto zatím hospodářské sankce vůči Rusku ale nijak neovlivnily. „Rozsah sankcí a jejich platnost pravidelně monitorujeme, na společnost Škoda Auto nemají přímý dopad,“ řekl mluvčí automobilky Tomáš Kubík.
Podle údajů automobilky klesly Škodě v Rusku prodeje v květnu meziročně o polovinu. Ruským zákazníkům dodala 3800 aut, loni to bylo 7600. Celkově ale Škoda v květnu zvýšila počet dodávek o 1,5 procenta na 92 500 vozů, rostly totiž prodeje v západní a střední Evropě, Číně a Indii.
K zachování protiruských sankcí své evropské kolegy počátkem měsíce na summitu skupiny vyspělých ekonomik G7 v Německu vyzval také americký prezident Barrack Obama. Evropská unie i přední představitelé jejích členských zemí hovoří o mírových dohodách z běloruské metropole jako o východisku a prioritě pro uklidnění situace na východě Ukrajiny.
| Moskva: S prodloužením sankcí jsme počítali |
|---|
| Ruská vláda s možností prodloužení sankcí Evropské unie počítala, uvedl dnes ministr financí Anton Siluanov. Reagoval tak na zprávy z Bruselu, že diplomaté členských zemí EU se shodli na prodloužení hospodářských sankcí uvalených na Rusko kvůli ukrajinské krizi do konce ledna příštího roku. |
| Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov nicméně vzápětí oznámil, že zrušil schůzku s kolegy z Francie, Německa a Ukrajiny, s nimiž se měl příští týden sejít v Paříži. „Schůzka nebude,“ řekl Lavrov. |
| „V našich prognózách jsme přihlíželi k možnosti prodloužení sankcí. Proto bylo v našich odhadech hospodářského vývoje přihlédnuto k této otázce,“ řekl Siluanov. |
V březnu se mluvilo o uvolnění sankcí
V březnu ještě diplomaté diskutovali o možnosti hospodářská opatření případně uvolňovat v souvislosti s tím, jak se na místě budou minské dohody prosazovat. Po nedávném zostření trvajících bojů se naopak začaly ozývat úvahy o možném přitvrzení přijatých opatření.
Dnešní rozhodnutí diplomatických zástupců členských zemí v pondělí potvrdí ministři zahraničí unie. Debatě o Rusku a Ukrajině se koncem příštího týdne zřejmě nevyhnou ani prezidenti a premiéři osmadvacítky na bruselském summitu EU.
| Na protiruském sankčním seznamu EU je 151 osob a 37 subjektů |
|---|
| Základní fakta o protiruských sankcích ze strany EU a USA (diplomaté členských zemí EU se dnes shodli na prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku do konce ledna příštího roku): |
| - Evropská unie a Spojené státy vyhlásily protiruské sankce kvůli situaci na Ukrajině v několika vlnách. |
| - První vlna sankcí byla reakcí na krvavé události v Kyjevě v únoru loňského roku a na ruskou anexi Krymu loni v březnu. |
| - Již 6. března nařídil Bílý dům vízové sankce proti osobám a institucím odpovědným za „ohrožení svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny a podkopání ukrajinských demokratických procesů“. Součástí rozhodnutí bylo kromě vízových omezení i zmrazení jejich majetku, který se nachází na americkém území. Sankce doplnily dřívější vízová omezení, která se vztahovala na ukrajinské činitele zodpovědné za porušování lidských práv. Spojené státy je vyhlásily po krvavých únorových srážkách v centru Kyjeva, které si vyžádaly 100 mrtvých a několik stovek zraněných. Sankce se dotkly kolem 30 osob. Také EU kvůli březnové ruské anexi ukrajinského Krymu zmrazila majetek a postupně zakázala vstup na své území asi třem desítkám ruských a krymských představitelů. |
| - Druhou vlnu sankcí vyhlásily USA a EU 28. dubna 2014 kvůli bojům na východě Ukrajiny, které vypukly 6. dubna. Bílý dům ohlásil sankce proti sedmi ruským představitelům a 17 ruským společnostem, patřícím lidem z blízkosti ruského prezidenta Vladimira Putina. Evropská unie se rozhodla „černý seznam“ osob, kterých se týkají protiruské sankce, rozšířit o 15 jmen. |
| - Třetí vlna sankcí byla vyhlášena loni v červenci a v září byla rozšířena. Byla reakcí na ruský přístup k Ukrajině a na červencové zřícení malajsijského Boeingu 777 s 298 lidmi na palubě (nikdo nepřežil). Letoun byl zřejmě sestřelen protiletadlovou raketou; z katastrofy se vzájemně obviňují ukrajinská armáda a proruští povstalci. Evropské sankce zakazují export určitých technologií do Ruska (vojenství, průzkum a těžba ropy), zahrnují embargo na import a export zbraní a souvisejícího materiálu všeho druhu a omezují také například ruský přístup na finanční trhy. Nový soubor sankcí zasáhl i Krym - zakazuje účast členských států na investičních a infrastrukturních projektech na poloostrově a obsahuje seznam zboží vyráběného na Krymu, s nímž evropské firmy nesmějí obchodovat. Americké sankce se dotkly energetiky, obchodu se zbraněmi a bank. O další desítky jmen se také rozšířil unijní sankční seznam. |
| - Na sankčním seznamu Evropské unie je nyní zařazeno 151 jednotlivců a 37 subjektů. Vlastní protiruské sankce vyhlásily i další země světa. |
| - Rusko nejprve vyhlásilo loni v březnu kvůli reakci Západu na ruskou anexi Krymu vlastní sankce vůči vybraným Američanům a v srpnu vyhlásilo v reakci na rozšiřování sankcí ze strany EU a USA roční embargo na dovoz potravinářských výrobků ze západních zemí. |
