Brusel se zastává médií a opět brojí proti Googlu
Reforma míří například na Google, světového lídra ve vyhledávání informací na internetu. Cílem by mohla být jeho služba Google News, která uživatelům zobrazuje zprávy z tisíců světových zdrojů. Kromě titulků čtenářům nabízí také úryvky článků, po kliknutí na zprávu server čtenáře přesměruje na konkrétní zpravodajský server.
Reforma by měla dát vydavatelům absolutní právo nad tím, jak bude s jejich díly v prostředí internetu nakládáno. Díky tomu by média získala výhodnější pozici při vyjednávání s internetovými službami, po kterých by v krajních případech mohla žádat za zveřejňování částí článků poplatky. Tím by Evropská komise chtěla kromě jiného podpořit klesající zisky médií, která v současnosti válcují moderní platformy.
Mnozí odpůrci však s reformou nesouhlasí, poukazují především na snahy Španělska a Německa. Oba státy se v minulosti snažily sdílení fragmentů článků regulovat a zastat se tak vydavatelů a autorů. Ve Španělsku snaha vyvrcholila tím, že Google v zemi ukončil službu Google News, v Německu se zase vládní snahy neshledaly s úspěchem mezi některými mediálními domy. Ty zaznamenaly velký propad čtenosti ve chvíli, kdy odkazy na jejich články z Google News zmizely. To je také důvod, proč by podle dostupných informací nebyly poplatky za zveřejňování odkazů povinné, vše by záleželo na dohodě s vydavateli.
I přes značné pochybnosti o efektivitě návrhu se německá europoslankyně Julia Redaová návrhu zastává. Podle ní bude opora v legislativě pro média zásadní. „Bylo by šílené myslet si, že by měla média šanci zvítězit právní bitvy proti velkým internetovým společnostem,“ řekla Redaová pro CNBC. „Rozhodně však nehrozí, že by se změnilo něco pro běžné čtenáře a jejich sdílení odkazů na internetu,“ dodal mluvčí Evropské komise Christian Wigand. Je tedy zřejmé, že reforma cílí na ty společnosti, které ze sdílení odkazů generují zisk.
Reformu legislativy týkající se autorských práv připravovala Evropská unie už dlouhá léta, toto by měl být jeden z prvních kroků. Přichází však právě ve chvíli, kdy EU bojuje s jiným technologickým gigantem. V současnosti Evropská komise vyšetřuje společnost Apple z úmyslného vyhýbání placení daní, za což firmě hrozí pokuta ve výši až devatenáct miliard dolarů. Ve středu se za Apple postavila americká vláda, která EU pohrozila, že podobně bude postupovat také vůči evropským firmám ve Spojených státech.