Brusel Varšavě: Na pokrok v situaci kolem ústavního soudu máte pět dní

Polská premiérka Beata Szydlová

Polská premiérka Beata Szydlová Zdroj: CTK

Evropská komise podnikne další krok v proceduře proti Varšavě, pokud polské úřady do pondělí 23. května nedospějí k "významnému pokroku" při řešení krize kolem polského ústavního soudu. Náměstek polského ministra zahraničí Konrad Szymański ale uvedl, že Varšava nepovažuje prohlášení komise za ultimátum a na řešení situace kolem ústavního soudu potřebuje více času. Je podle něj nereálné očekávat, že by v pondělí nastal průlom.

Zároveň podle agentury Reuters popřel, že by mezi polskou vládou a Evropskou komisí byly zásadní spory ohledně dodržování zásad právního státu v Polsku.

Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) po výrazném vítězství v parlamentních volbách loni v říjnu učinila několik kontroverzních kroků k upevnění moci. Patří k nim novela zákona o ústavním soudu, jež podle kritiků ochromila nejvyšší justiční orgán v zemi. To vedlo Brusel k zahájení procedury, která by mohla skončit i přijetím sankcí proti Polsku.

Spornou novelu mezitím polský ústavní soud zavrhl jako neústavní. Předsedkyně polské vlády Beata Szydlová ale odmítla toto rozhodnutí zveřejnit v úředním věstníku. Situace tak zůstává prakticky na mrtvém bodě.

Polsko by v nejzazším případě mohlo přijít o právo hlasovat v Evropské radě (vrcholné schůzce EU)

Postup vládnoucí strany proti soudu kritizovala jako ohrožení demokracie jak Benátská komise evropských znalců ústavního soudu, jejíž názor si polská vláda původně vyžádala, tak Evropský parlament.

Pokud podle dnešního prohlášení EK nenastane k 23. květnu významný pokrok, vydá komise takzvaný názor, jehož text nezveřejnila. Varšava má pak dva týdny na odpověď a poté by měla začít s Bruselem spolupracovat na řešení sporných bodů. Pokud se tak nestane „v rozumné době“, může komise v dalším kroku, doporučení, stanovit pevné datum pro vyřešení problému.

Jako poslední krok se Brusel může uchýlit k článku sedm Smlouvy o Evropské unii. Ten se zabývá rozhodováním členských zemí o tom, že jeden stát z jejich středu závažně a trvale porušuje základní unijní hodnoty. Polsko by v nejzazším případě mohlo přijít o právo hlasovat v Evropské radě (vrcholné schůzce EU), ale takový krok je podle agentury Reuters nepravděpodobný.