Evropská komise před časem zahájila právní kroky proti Budapešti kvůli obavě z porušení unijního práva ve třech oblastech. Šlo o ústavní zákony týkající se nezávislosti úřadu na ochranu dat, nezávislosti maďarské centrální banky a změny věku povinného odchodu do důchodu soudců a dalších představitelů justice.
Budapešť na výtky a dotazy Bruselu zareagovala. Pouze v případě centrální banky ale komisi odpověď a sliby kabinetu premiéra Viktora Orbána uspokojily, takže je připravena právní kroky proti Maďarsku v této věci zastavit, pokud budou přislíbené změny převedeny do praxe.
Ve zbylých dvou věcech má Brusel stále výhrady, které hodlá předložit Evropskému soudnímu dvoru v Lucemburku. Ten by měl rozhodnout, zda maďarský postup je v rozporu s unijním právem, jak se komise domnívá, či nikoli. V případě reformy justice navíc Evropská komise vyzvala Maďarsko, aby s jejím prováděním vyčkalo na rozhodnutí tribunálu.
Cesta k další půjčce od MMF se otevřela
Mluvčí komise Olivier Bailly také řekl, že poté, co premiér Orbán a jeho vláda Brusel ujistili o plánovaných úpravách sporné normy o centrální bance, mohou být obnovena jednání o preventivní finanční pomoci pro Maďarsko. „Záruky ohledně nezávislosti centrální banky byly maďarskými úřady poskytnuty,“ řekl Bailly.
Budapešť se rozhodla mezinárodní partnery požádat o preventivní půjčku ve výši až 20 miliard eur na konci loňského roku. Vedly ji k tomu problémy s propadem kurzu forintu a nárůst výnosů z dluhopisů.
O dvacetimiliardový úvěr už Maďarsko MMF požádalo v roce 2008 poté, co se ocitlo na pokraji bankrotu. Orbán se rozhodl v roce 2010 neobnovit úvěr a místo toho se země vrátila na finanční trhy. MMF tak nemohl zasahovat do rozhodování vlády o ekonomických otázkách. Vláda však byla nakonec nucena se obrátit na MMF znovu.
