Cílem nového předpisu je ztížit utajování pochybných obchodů a podpořit tak boj proti daňovým únikům. Úřad OSN pro drogy a kriminalitu odhaduje, že objem peněz vypraných na celém světě se každoročně pohybuje mezi 615 miliardami eur (16,8 bilionů korun) a 1,54 bilionem eur (asi 42 bilionů korun).
Již čtvrtá směrnice týkající se boje proti praní špinavých peněz vůbec poprvé zaváže členské státy k vytvoření centrálních registrů, které budou obsahovat informace o skutečných vlastnících podnikatelských subjektů a dalších právnických osob.
Přístup jen po schválení
Pro přístup do registru budou muset osoba či organizace (investigativní novináři či nevládní organizace) prokázat „oprávněný zájem“ související s podezřením na praní špinavých peněz, financování terorismu či další trestné činy, jako jsou korupce, daňové zločiny a podvody. Tyto osoby pak budou moci získat přístup k informacím, jako je jméno skutečného vlastníka, jeho datum narození, národnost, země pobytu a další podrobnosti o vlastnictví.
„Dosud se často tvořily určité řetězce vlastníků a ve výsledku nikdo nevěděl, kdo za danou společností stojí. Změnou této legislativy bude náš boj s praním špinavých peněz účinnější,“ komentoval předpis jeho zpravodaj, lotyšský europoslanec Krišjanis Karinš.
Zavést co nejdříve
Jak následně uvedla eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví Věra Jourová, nyní je hlavně nezbytné, aby pravidla uvedená ve směrnici začala fungovat, co nejdříve to bude možné.
Nová směrnice prošla již ve druhém čtení bez jakýchkoli připomínek a pozměňovacích návrhů. Členské státy mají nyní dva roky na to, aby ji zavedli do vnitrostátního práva.
