Brzdí už i Poláci, slabý růst maří vládě plány | E15.cz

Brzdí už i Poláci, slabý růst maří vládě plány

ilustrační foto (Profimedia.cz)
ilustrační foto (Profimedia.cz)
• 
ZDROJ: Profimedia.cz
Pavla Palaščáková

Pavla Palaščáková

Polsko čeká hospodářsky náročný rok. Už loni země, dlouho považovaná za imunní vůči krizi, zažila meziroční pokles růstu hrubého domácího produktu ze 4,3 procenta na dvě. Pro letošek ministerstvo financí očekává, že HDP půjde nahoru o 1,5 až dvě procenta, předpověď Bruselu je ještě slabší. Zato míra nezaměstnanosti se v únoru vyšplhala na 14,4 procenta. Podle některých expertů je pravděpodobné, že takto vysoko zůstane během příštích dvou let.

Vzhledem k tomu, že více než polovina vývozu země míří do eurozóny, je osmatřicetimilionový stát silně závislý na vnějším dění. Jeho dopad ale donedávna tlumily jiné faktory. „Spotřeba zůstávala poměrně silná a také vláda hodně investovala, hlavně před evropským fotbalovým šampionátem,“ vysvětlil na stránkách společnosti East Capital zaměřené na východoevropské trhy Marcus Svedberg.

Vývoj polského HDP Autor:

Vláda ale v poslední době začala šetřit, aby zkrotila deficit a zastavila růst veřejného dluhu, který podle statistického úřadu vzrostl v období 2003 až 2011 ze 47 na 56 procent HDP. Pokles investic do infrastruktury a problémy vývozních firem přispěly k růstu nezaměstnanosti, jež sráží domácí spotřebu.

Kvůli zpomalení hospodářství se ale nyní nad plány konsolidace veřejných financí vznáší otazník. Zástupce rezortu financí Ludwik Kotecki pro list Wall Street Journal připustil, že nepříznivá prognóza a snížení spotřeby provázené poklesem příjmů státu může vládu dohnat k revizi rozpočtových plánů. Kabinet totiž původně vycházel z předpokladu, že HDP se letos zvýší o 2,2 procenta. „V takto nejistých podmínkách je rozpočtový dodatek standardním rozhodnutím, ne něčím neobvyklým,“ podotkl Kotecki.

Vývoj nezamestnanosti v Polsku Autor:

Objevují se i spekulace, že by si vláda mohla přilepšit na úkor penzijních fondů. Už v roce 2011 přitom provedla reformu, v rámci níž snížila povinné odvody do druhého pilíře ze 7,3 procenta mzdy na 2,3 procenta. „Penzijní fondy mají obří dopad na ekonomiku země a finanční a kapitálové trhy. Děsíme se toho, co vláda navrhne,“ řekl Reuters šéf Polské komory penzijních fondů Wojciech Nagel, podle něhož byl minulý zásah jednou z hlavních příčin slabých obchodů na varšavské burze.

Svedberg ale dodává, že polské potíže nemusí být dramatické. Míní, že po poklesu spotřeby a osekání investic může otěže tahouna ekonomiky převzít export, který by se letos mohl zvednout.

Nízká cena práce

Polsko si ve srovnání s většinou Evropské unie zachovává nízkou cenu pracovní síly. Podle aktuálních statistik loni cena hodiny práce vzrostla zhruba o tři procenta na 7,2 eura. V Německu je to 31 eur, ve Španělsku 21 eur. Nižší náklady mají firmy mezi zeměmi unie jen v Bulharsku, Rumunsku, Litvě a Lotyšku. „Neměli bychom se srovnávat s rozvinutějšími státy EU,“ míní ale Jacek Brzozowski z polského sdružení zaměstnavatelů. Představitel podobné organizace zdůraznil, že ve světě je 54 zemí nabízejících lepší podmínky.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.