Budoucnost, rovné podmínky, rozšiřování a solidarita – tak vidí předsednictví Poláci

ilustrační foto

ilustrační foto

Polsko od Maďarska převezme prvního července předsednictví v Radě Evropské unie. Koncem května schválila polská vláda za hlavní cíle rychlý hospodářský růst unie a posílení politické jednoty prostřednictvím tří klíčových programů: Evropská integrace jako zdroj růstu, Bezpečná Evropa a Evropa těžící ze své otevřenosti.

Polské unijní předsednictví zaštítí za pár dnů logo se šesti barevnými šipkami a polskou vlajkou, které vytvořil grafik Jerzy Janiszewski, autor dnes již jednatřicet let starého a notoricky známého loga hnutí Solidarność. Dynamický znak symbolizující jednotu, integraci a solidaritu ukazuje jediný směr, kterým se chce Polsko v době svého předsednictví orientovat – a tím je budoucnost.

V rámci prvního programu hodlá Polsko podporovat vnitřní trh a využívat unijní rozpočet na budování konkurenceschopnosti Evropy ve světové ekonomice. Podle Polska by měla Evropská unie zase vykročit vpřed a začít hledět více do budoucna a vypracovat víceletý rozpočet, který se stane investičním nástrojem vedoucím k realizaci unijní strategie Evropa 2020.

Polská reprezentace také zdůrazňuje téma rovného přístupu ke všem unijním zemím, srovnání zemědělské politiky a dotvoření jednotného vnitřního trhu, který by měl podporovat zejména malé a střední firmy.
Polsko se během předsednictví zaměří rovněž na rozvoj elektronických služeb, který zahrnuje mimo jiné otázku ne příliš funkčních mezinárodních on-line transakcí nebo vysokých cen za roaming, a na dotvoření systému evropských patentů.

Program Bezpečná Evropa se zaměří na úpravu regulací a dozoru nad finančními trhy a na vypracování zásad krizového řízení. Dalším polským návrhem je posílení unijní energetické bezpečnosti a především podpora venkova. Bezpečná Evropa zahrnuje také efektivnější ochranu vnitřních hranic unie systémem Frontex.

Třetí polské téma otevírá otázky rozšiřování unie a sféry volného obchodu se šesti postsovětskými zeměmi Východního partnerství, zejména s Ukrajinou a Moldávií. Ve hře o bližší spolupráci se Západem je také Bělorusko. Polsko chce během svého předsednictví dořešit také vstupní pohovory s Chorvatskem a pokračovat v jednání s Tureckem, Islandem a západními balkánskými zeměmi. Premiér Donald Tusk vyjádřil i přání rozšířit schengenský prostor o Rumunsko a Bulharsko. Tématem bude i nový rámec spolupráce unie a Ruska nebo světová jednání o obchodu z Dauhá.

Podle prezidenta Bronisława Komorowského přišlo předsednictví právě včas – země má velmi dobré hospodářské výsledky, 83 procent Poláků podporuje členství v EU a vnitropolitické klima je nastaveno ke spolupráci.