Černobyl zakryla obří kopule, od radiace má chránit sto let | E15.cz

Černobyl zakryla obří kopule, od radiace má chránit sto let

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Nová kovová kopule dnes v odstavené jaderné elektrárně v ukrajinském Černobylu zakryla havarovaný čtvrtý reaktor. Mimořádné dílo stálo 1,5 miliardy eur (přes 40 miliard korun) a má mít životnost sto let - po tuto dobu bude bránit úniku radioaktivity. Přesun obřího krytu nad havarovaný reaktor začal před dvěma týdny.

"Dnes jsme v Černobylu oslavili úspěšný závěr operace. Jde o klíčovou etapu před listopadem 2017, kdy bude završen mezinárodní program přeměny Černobylu v bezpečné místo neohrožující životní prostředí," uvedlo konsorcium francouzských firem. Právě ty postavily gigantickou konstrukci, vážící více než 36 tisíc tun, dlouhou 162 metrů a vysokou 108 metrů. Zakryla by i pařížský stadion Stade de France, anebo newyorskou sochu Svobody.

Exploze čtvrtého bloku černobylské elektrárny v dubnu 1986 vyvolala největší katastrofu v dějinách jaderné energetiky. Podle některých odhadů radioaktivní prvky, které se při výbuchu dostaly do ovzduší, zasáhly až tři čtvrtiny Evropy, zejména však Ukrajinu, Bělorusko a Rusko. Havarovaný reaktor pak zakryl betonový sarkofág, jehož životnost a hermetičnost však nesplnily očekávání.

Stavba nové pohyblivé konstrukce, největší svého druhu na světě, začala v roce 2012. Vzhledem k obřím rozměrům byl kryt nejprve smontován do dvou částí, které se loni podařilo propojit.

Nový kryt byl sestaven 327 metrů od reaktoru. O přesun se postaralo 224 hydraulických zvedáků, které konstrukci sunuly o 60 centimetrů během jednoho "kroku". Nová kupole má odolat i zemětřesení o síle až šesti stupňů.

Příčinou katastrofy černobylské elektrárny byla zřejmě chyba personálu, který se během testování pravděpodobně dopustil hrubého porušení bezpečnostních pravidel. Podle mnoha odborníků měla podíl na neštěstí i chybná konstrukce sovětského reaktoru, o jehož nedostatcích nebyla obsluha informována.

Kolem místa tragédie vznikla třicetikilometrová neobyvatelná zóna. Radioaktivní stroncium 90 přestane být v zóně aktivní v roce 2214, cesium 127 v roce 2314. Izotop plutonia 239, který je podle odborníků hlavním zdrojem černobylského zamoření, přestane působit za 24 tisíc let. Výroba elektřiny v nepoškozených blocích elektrárny skončila až v roce 2000.

V Černobylu vyrostl kryt vysoký jako nejvyšší pražský mrakodrap

Únor 1970 - Slavnostní zahájení výstavby Černobylské jaderné elektrárny V.I. Lenina a města Pripjať.

Září 1977 - Do provozu byl uveden první reaktor. Později byly spuštěny ještě další tři bloky, z toho čtvrtý reaktor začal pracovat na plný výkon v březnu 1984.

26. dubna 1986 - Černobylská jaderná elektrárna se stala místem největší jaderné katastrofy na světě. Havárie a následný výbuch čtvrtého bloku elektrárny si přímo na místě a v následujících měsících vyžádaly několik desítek životů. Údaje o celkovém počtu lidí, kteří v souvislosti s katastrofou onemocněli a zemřeli, se liší. Podle ukrajinského ministerstva zahraničí umřelo přes 125 tisíc lidí, naproti tomu zpráva Černobylského fóra z roku 2005 hovoří asi o čtyřech tisících obětech.

10. května 1986 - Padlo rozhodnutí pohřbít zbytky reaktoru do olověného a betonového sarkofágu, který byl dokončen v listopadu.

Červenec 1987 - Ředitel elektrárny Viktor Brjuchanov byl odsouzen k deseti letům odnětí svobody. Odsouzeni byli i další vedoucí pracovníci elektrárny. Brjuchanov byl propuštěn v roce 1990.

1991 - Definitivně byl uzavřen druhý blok elektrárny.

1996 - Definitivně byl uzavřen první blok elektrárny.

Prosinec 2000 - Definitivně byl zastaven provoz jaderné elektrárny v Černobylu.

Duben 2012 - V Černobylu oficiálně začala výstavba nového krytu nad havarovaným blokem jaderné elektrárny.

Listopad 2016 - Havarovaný čtvrtý reaktor zakryla nová kovová kopule.

Základní údaje o novém krytu havarovaného reaktoru:

- Konstrukce stála 1,5 miliardy eur (přes 40 miliard korun) a má mít životnost sto let. Na financování se pod patronací Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) podílelo 45 zemí včetně České republiky.

- Kontrakt na výstavbu nového krytu dostalo konsorcium Novarka, které tvoří francouzské stavební firmy Vinci a Bouygues. Základy začaly být budovány v září 2010, oficiálně byla stavba zahájena v dubnu 2012.

- Konstrukce váží více než 36 tisíc tun (je třikrát těžší než například Eiffelova věž), je dlouhá 162 metrů, široká 260 metrů a vysoká 108 metrů, což je výška pražského mrakodrapu City Tower, nejvyšší budovy v Praze a druhé nejvyšší v Česku. Celková plocha opláštění stavby (86 tisíc m2) představuje přibližně velikost 12 fotbalových hřišť.

- Stavba by měla vydržet teploty od minus 43 stupňů do 42 stupňů nad nulou.

- Na výstavbě krytu se podílelo v dobách největšího stavebního boomu na 1200 zaměstnanců z 27 zemí.

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video