Česko zná svých 21 tváří pro Evropu

Předvolební průzkumy sice favorizovaly ANO Andreje Babiše, vítězství hnutí je ale nepatrné a jeho šéf je rozčarován. „Moje hnutí kampaň odsabotovalo, naši členové a funkcionáři už se vidí v komunálu jako starostové. Hodnotím to negativně,“ prohlásil Babiš poté, co opadla jeho bezprostřední radost po vyhlášení volebních výsledků. ANO obdrželo 16,13 procenta hlasů, a získalo tak pouhé čtyři mandáty. Předseda hnutí, nespokojený s celkovým průběhem voleb, hodlá navrhnout jejich inovaci. Volit do Evropského parlamentu by se podle něj mělo pouze jeden den a umožnit by se mělo i elektronické hlasování.

Druhé místo získala TOP 09, od vítěze ji dělí necelé tři tisíce hlasů, takže tvrzení předsedy strany Karla Schwarzenberga, že to bylo „o fous“, sedí. TOP 09 si tak upevnila pozici hegemona na pravici. Byť je opoziční stranou, je přesvědčena, že její výsledek ji opravňuje mluvit také do výběru kandidáta na eurokomisaře. Luděk Niedermayer, volební lídr, se však k této otázce zatím staví zdrženlivě. I TOP 09 zaskočila nízká volební účast, jak ale řekl místopředseda Miroslav Kalousek, pro stranu to byla i výhoda: „Nízká volební účast vylepšila výsledek TOP 09. Vedle skalních příznivců stran a hnutí šli k volbám ti inteligentní, kteří věděli, o co jde, a mezi inteligentními má TOP 09 vždycky víc příznivců než v běžném vzorku populace.“

Bez velkého nadšení komentovala eurovolby sociální demokracie. Skončila až na třetí příčce a příliš ji nenadchl ani fakt, že získala stejný počet mandátů jako ANO a TOP 09. Soupeři, kteří ji předčili, neměli co ztratit, do eurovoleb šli úplně poprvé. Zato ČSSD přišla hned o tři mandáty. Předseda strany, premiér Bohuslav Sobotka tak především ocenil, že na prvních třech místech se umístily proevropské, nikoli euroskeptické strany. Pro socialisty ale platí, že pat, kterým v podstatě eurovolby skončily, by mohl posílit stabilitu uvnitř strany. Sobotkovým rivalům a kritikům novou zbraň do ruky rozhodně nevložily.

Třetí strana vládní koalice, KDU-ČSL, je jediná, pro kterou eurovolby znamenají jednoznačný úspěch. Poté, co se straně podařil návrat do parlamentu, výsledný zisk tří mandátů posílí její pozici na politické scéně.

Čeští europoslanci | Zdroj: E15Čeští europoslanci | Zdroj: E15

České eurovolby vyhráli proevropští politici, nic na tom nemění ani fakt, že tři mandáty získali komunisté, dva ODS a jeden dokonce Svobodní. Poslanci KSČM v evropském parlamentu hlasují v podstatě stejně jako třeba lidovci nebo socialisté, proti unii se v Bruselu vymezují mnohem méně než na domácím politickém hřišti. O ODS pak platí, že eurovolby nebyly žádnou velkou satisfakcí, spíše si bude muset hlídat možný nástup Strany svobodných občanů. Ta vysílá do Evropského parlamentu svého předsedu. Pokud jde o jeho roli, těžko očekávat, že bude mezi 751 poslanci výrazná.

Volební víkend určil vítěze a poražené, pětiprocentní uzavírací klauzuli do evropského parlamentu prorazilo sedm politických stran, těsně pod ní zůstali Piráti a Strana zelených. Jednoznačný debakl hlasování přineslo hnutí Úsvit. Okamurova formace jako jediná z parlamentních frakcí neuspěla, získala pouhých 3,12 procenta. Projevy proti imigrantům a nepřizpůsobivým prostě nezabraly. Za zmínku stojí i výsledek Věcí veřejných. Kouzlo Radka Johna vyčpělo, sliby asistenční karty zdarma či prosazení práva na sebeobranu se minuly účinkem.

Petr Just: Volební výsledky nesvědčí o přílišném euroskepticismu v Česku