Chorvatsko se stává strážcem pašeráckých stezek na nejdelší pozemní hranici EU | E15.cz

Chorvatsko se stává strážcem pašeráckých stezek na nejdelší pozemní hranici EU

Zácpy před hraničními přechody mezi Chorvatskem a ostatními státy EU se ztenčí, na vnější hranici unie se Záhřeb naopak chystá na boj s pašeráky
Zácpy před hraničními přechody mezi Chorvatskem a ostatními státy EU se ztenčí, na vnější hranici unie se Záhřeb naopak chystá na boj s pašeráky
• 
ZDROJ: CC BY-ND 2.0: dmytrok

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Až se Chorvatsko v pondělí stane 28. členem Evropské unie, převezme na bedra velký úkol - střežit nejdelší vnější pozemní hranici unie, navíc v oblasti nechvalně známé pašováním, napsala agentura AFP.

Chorvatsko leží na takzvané Balkánské cestě, která se táhne od Turecka přes Řecko, Makedonii a Srbsko. Využívají ji zločinecké gangy k pašování lidí, drog nebo zbraní. Chorvatské úřady musí střežit hranici dlouhou přes 1300 kilometrů, což je víc než finská hranice s Ruskem. Krom Srbska sousedí s dalšími nečlenskými zeměmi EU - Bosnou a Černou Horou.

Na hraničním přechodu Karasovići uhnízděném mezi borovicemi porostlými kopci na jižní hranici Chorvatska s Černou Horou říká policejní důstojnice Stane Urlovičová: „Největší obavy máme z drog a nelegálních imigrantů.“

Jen v loňském roce bylo v Chorvatsku dopadeno zhruba 6500 migrantů mířících do západní Evropy. Pocházeli především z Afghánistánu, Sýrie, Turecka a Albánie a z afrických zemí Somálska a Alžírska. Podle Urlovičové ilegální imigranti - většinou muži po dvacítce, ale i páry s malými dětmi - zkoušejí proklouznout přes hranici jen několik set metrů od přechodu Karasovići. „Někdy chytneme ty samé lidi jen několik hodin poté, co jsme je dopadli poprvé a poslali zpátky přes hranici do Černé Hory,“ dodala.

Jeden imigrant vyskočil z velkého zavazadla, když ho otevřel celník, vzpomíná Urlovičová. Dalšího našli ve srolovaném koberci strčeném pod nohy dětí sedících na zadním sedadle auta.

Za přechod hranice 6000 eur

Pašeráci si počítají za jednu cestu z Istanbulu do země Evropské unie 5000 až 6000 eur (asi 134 až 160 tisíc korun), uvádí policie. Podle evropské pohraniční agentury FRONTEX nelegální přechody hranic v této oblasti stouply v roce 2012 o 33 procent v porovnání s předchozím rokem. V loňském roce bylo na chorvatských hranicích také zabaveno zhruba 600 kilogramů různých drog a stoupá také počet pokusů propašovat kradené automobily.

Ve snaze zajistit ostrahu hranic vynaložilo Chorvatsko desítky milionů eur z evropských podpůrných fondů na zlepšení pohraniční infrastruktury, modernizaci vybavení a výcvik policistů, řekl oficiální činitel chorvatského ministerstva vnitra Gilio Toić Sintić. Do hlídání a kontroly pozemní hranice s Černou Horou, Srbskem a Bosnou je v současnosti zapojeno na 6000 policistů, ale dalších zhruba 300 je ještě potřeba, dodal.

Hranice s Bosnou je pro imiganti ideální

Největší výzvu představuje 1011 kilometrů dlouhý úsek hranice s Bosnou nejen kvůli své délce, ale také kvůli nepřístupnému terénu protkanému řekami a neschůdnými horami.

Na policejní stanici v Metkoviči, jihochorvatském městě, jehož část leží v Bosně, hlídají převážně mladí policisté čtyřiadvacet hodin denně šest „podezřelých míst“ na velkých obrazovkách. „Tohle je příznivý terén pro nelegální migranty, protože se mohou snadno ukrýt a později ztratit ve městě,“ řekl velitel regionální pohraniční policie Mato Barisić.

Hornatá hranice mezi Chorvatskem a Bosnou Autor: CC BY 2.0: James Diggans
Hornatá hranice mezi Chorvatskem a Bosnou

Na nejfrekventovanějších místech využívaných pašeráky lidí nebo drog jsou proto rozmístěny kamery a ve městě se pohybují společné chorvatsko-bosenské hlídky. Podle Barisiče vstup Chorvatska do EU toho mnoho nezmění, snad jen s výjimkou skutečnosti, že se nyní může stát cílovou destinací namísto tranzitní země.

„Na tohle jsme se připravovali celé roky,“ říká a ukazuje na zbrusu nový nedaleký přechod Klek-Neum s Bosnou na jaderském pobřeží, jímž ročně přejde zhruba osm milionů lidí - převážně turistů.

Ale ani to nejsofistikovanější vybavení a nová infrastruktura nemohou naradit lidské oko a dlouhé zkušenosti, zdůrazňuje Urlovičová. „Padělaný dokument dokáže rozpoznat jen cvičené oko, které si také může všimnout strachu člověka, jenž ho předkládá,“ dodala.

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.