Evropská unie možná bude muset zpřísnit sankce proti Rusku kvůli zabavení ukrajinských plavidel, uvedl podle agentury Reuters vysoký představitel německého parlamentu považovaný za spojence německé kancléřky Angely Merkelové. „Zatím se nevedou žádná jednání o přísnějších sankcích, ale obecně bych to nevylučoval,“ řekl předseda zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen (CDU) v rozhlasovém rozhovoru.
„Podle mého názoru takové chování nemůže zůstal bez následků a nemyslím si, že by se mělo říkat, že další sankce nebudou,“ dodal Röttgen.
Merkelová podle Kremlu telefonicky hovořila o situaci s ruským prezidentem. Vladimir Putin uvedl, že je „vážně znepokojen“ ukrajinským rozhodnutím vyhlásit válečný stav kvůli nedělnímu incidentu u Kerčského průlivu, a vyjádřil naději, že Berlín dokáže odradit Kyjev od „dalších nepromyšlených kroků“, citovala agentura AFP ze zprávy Kremlu. Ruský prezident přičetl incident ukrajinským „provokacím“ a „hrubému porušení mezinárodního práva“ ukrajinskými plavidly.
Německý vládní mluvčí Steffen Seibert uvedl, že kancléřka v rozhovoru naléhala na potřebu uvolnění napětí a dialogu. Kancléřčin úřad podle listu Ukrajinska pravda sdělil, že Merkelová zatelefonovala Putinovi ještě v pondělí večer. „Kancléřka zdůraznila potřebu zmírnit napětí a vést dialog. Obě strany také posuzovaly možnou analýzu incidentu za účasti ruských a ukrajinských expertů,“ dodal list s odvoláním na komuniké.
Merkelová o krizové situaci hovořila v pondělí telefonicky také s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Řekla mu, že její země udělá vše pro to, aby se napětí mezi Ukrajinou a Ruskem uvolnilo. „Vyjádřila znepokojení nad eskalací ruské ozbrojené agrese,“ uvedl web prezidenta Porošenka ve zprávě o telefonátu.
Šéf německé diplomacie Heiko Maas dnes podle Reuters vyzval Moskvu, aby respektovala mezinárodní právo a neporušovala územní celistvost a svrchovanost sousedních zemí. K dosažení tohoto cíle je podle ministra zapotřebí, aby Německo a jeho evropští spojenci vedli „skutečný dialog“ o společné bezpečnosti v Evropě.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vybídl Moskvu a Kyjev, aby své problémy vyřešily jednáním. Turecko, které udržuje těsné vztahy s oběma státy, si podle něj přeje, aby Černé moře bylo „mírovým mořem“.
Ke zmírnění napětí vyzvala obě strany rakouská ministryně zahraničí Karin Kneisslová. „Je důležité vyřešit tento konflikt slovy, a ne zbraněmi,“ zdůraznila na bezpečnostní konferenci v Berlíně.
Kneisslová vyjádřila obavu, že konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou by se mohl stát nebezpečnějším a zmínila se o možnosti zavedení dalších sankcí proti Rusku. „Všechno záleží na vysvětlení skutečností a dalším chování obou stran, ale to bude předmětem ověřování,“ řekla šéfka rakouské diplomacie na tiskové konferenci v Berlíně.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) dnes v prohlášení svého generálního tajemníka vybídla Rusko a Ukrajinu, aby se zdržely „jakýchkoli dalších provokací“ a začaly spolu jednat, aby se snížilo riziko růstu dalšího napětí v regionu.
Ukrajinský parlament v pondělí schválil prezidentský výnos o vyhlášení válečného stavu po dobu třiceti dnů počínaje 28. listopadem v deseti ukrajinských pobřežních a pohraničních regionech. Tímto krokem Kyjev zareagoval na nedělní incident v Kerčském průlivu mezi Černým a Azovským mořem. Ruští pohraničníci tam zadrželi tři lodě ukrajinského vojenského námořnictva a 24 námořníků. Podle ruské tajné služby ukrajinská plavidla na ruské lodě namířila své palubní zbraně jako první, na ruskou varovnou palbu prý Ukrajinci nereagovali. Kyjev takový scénář odmítá a označuje ruskou akci za nevyprovokovaný a zákeřný útok. Vyhlášení válečného stavu podle Porošenka neznamená vyhlášení války, ale je obranným aktem.
