CIA vyslýchala vězně příliš brutálně, odhaluje zpráva Senátu

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: CTK

CIA mučením příslušníků Al-Káidy daleko překračovala právní hranice, výslechové metody byly tvrdší, než se čekalo, uvedl ve zprávě vyšetřovací výrob amerického Senátu. Podle vedení republikánů ale netradiční výslechy vedly až k zabití vůdce teroristické sítě Usámy bin Ládina. Zmíněné metody výrazně poškodily celosvětovou pověst USA, komentoval zprávu americký prezident Barack Obama.

Vůdce republikánů v Senátu Mitch McConnell senátní dokument kritizoval, neboť nestandardní postupy podle něj byly nutné. „Tvrzení v této zprávě, která tvrdí opak, jsou jednoduše chybná,“ citovala agentura Reuters společné prohlášení McConnella a republikánského senátora Saxbyho Chamblisse, který působí ve výboru pro činnost rozvědek.

Obama ale zřejmě McConnellovo stanovisko nezastává, neboť výslechové metody podle něj vážně poškodily pověst Spojených států ve světě. „Už nikdy se k těmto metodám neuchýlíme,“ řekl Obama.

Brutalita vedla k zavádějícím informacím, tvrdí zpráva

Senátní zpráva mimo jiné tvrdí, že informace získané od radikálů zadržovaných CIA nehrály v pátrání po bin Ládinovi klíčovou roli, ačkoliv zpravodajská služba tvrdí opak. Senátoři také uvedli, že brutální výslechy CIA přinesly mnoho zavádějících a špatných informací, mimo jiné falešnou výpověď o náborovém programu Al-Káidy mířící na černošské Američany.

Z dokumentu rovněž vyplývá, že CIA neprávem zadržovala nejméně 26 lidí, které zařadila do svého programu výslechů a tajných věznic. Zmíněný program byl podle senátorů mnohem brutálnější, než CIA dříve politikům či veřejnosti tvrdila.

Celkem 6700 stran vyšetřovacích technik

Zhruba 500stránkový dokument shrnuje zprávu čítající 6700 stran. Zpráva mapuje historii programu vyslýchání, který prezident George Bush mladší povolil po teroristických útocích z 11. září 2001. Do roku 2006 ale Bush nebyl informován o podrobnostech programu. Část výslechových postupů Bush později zakázal, zbytek praktik zastavil až Obama.

Poté, co byl v Pákistánu zadržen Palestinec abú Zubajdá, jenž je podezřelý z organizování cest pro špičky Al-Káidy v Afghánistánu, CIA získala povolení využívat nestandardní metody, mimo jiné takzvaný waterboarding, který simuluje topení, dále upírání spánku či věznění ve velmi omezeném prostoru. Představitelé CIA následně k povoleným technikám přidali další neschválené.

Waterboarding CIA nadále obhajuje

Některé z metod, především waterboarding, CIA nadále obhajuje, neboť tuto metodu běžně podstupují příslušníci zvláštních vojenských jednotek. Při této metodě člověk leží spoután a na obličeji má například ručník, na který teče proudem voda. Cílem je navodit pocit topení. Například abú Zubajdá jednou při tomto zákroku přestal zcela reagovat.

Pákistánec Chálid Šajch Muhammad, který tvrdí, že útoky z 11. září zosnoval, podstoupil waterboarding 183krát. Jeden z agentů CIA ve své zprávě uvedl, že Muhammad „do sebe vstřebal skutečně hodně vody“. V březnu 2003 pak agenti poznamenali, že tento druh mučení ho k větší spolupráci nepřinutil, i tak ale u něj s waterboardingem pokračovali dalších deset dní.

Ve výčtu metod senátní zpráva uvádí, že nejméně pět zadržovaných mužů podstoupilo takzvanou rektální rehydrataci, což je metoda zavodnění organizmu. Další byli při výsleších podrobeni „ledovým koupelím“ nebo jim bylo vyhrožováno smrtí. Nejméně tři lidé si vyslechli výhrůžky rodinám, agenti CIA vyhrožovali ublížit jejich dětem. Jednomu muži také pohrozili, že znásilní jeho matku, dalšímu zase tím, že jeho matce podříznou krk.

Brutální byly i podmínky věznění. Jeden z údajných radikálů byl po dvoudenním bránění spánku připoután ke zdi a přinucen pouze v mikině ležet na betonové podlaze. Druhý den zemřel. Podle pitvy CIA bylo příčinou smrti podchlazení.

Hlavní body ze zprávy o výslechovém programu CIA
- Výslechové metody CIA byly mnohem brutálnější a rozšířenější, než se uvádělo. Zpráva tvrdí, že takzvanému waterboardingu (metodě blízké topení) bylo podrobeno více vězňů než pouze tři, které CIA přiznala. Podle zprávy byli zadržení také podrobováni až týdenní spánkové deprivaci, rektální rehydrataci a výhrůžkám smrtí.
- Výslechový program CIA nebyl podroben dostatečnému dohledu. Zpráva cituje také rozhořčení mezi zpravodajci ohledně nevyjasněných kompetencí a školení lidí vedoucích výslechy. Ti, kteří porušili pravidla agentury, byli „zřídkakdy hnáni k zodpovědnosti“. Autoři výslechového programu skutečný výslech nikdy nevedli. CIA podle zprávy odmítla dohled ze strany Kongresu, zamezovala mu v přístupu k informacím, odmítla odpovědět na otázky a poskytla nepravdivé informace.
- CIA poskytla členům Kongresu a Bílému domu nepravdivé a zavádějící informace o účinnosti programu. Tvrdila, že v některých případech nemohla informace získat jinými prostředky, jinak by byl ohrožen úspěch boje proti terorismu.
- Někteří členové CIA, kteří se brutálním výslechovým technikám snažili zabránit, se museli nakonec podřídit rozkazům vyšších úředníků. Například upozorňovali, že mají pochybnosti o legálnosti waterboardingu a že jsou jím znepokojeni. V jednom případě například vyšší úředník obavy z brutálních výslechovým metod odmítl s tím, že „pokyny pro tuto činnost byly překontrolovány na nejvyšší úrovni“.
- CIA opakovaně uváděla nižší počty zadržených i lidí podrobovaných krutým výslechovým metodám. Zpráva upozorňuje, že CIA nikdy neposkytla přesný počet ani seznam zadržených či lidí podrobovaných brutálním výslechům. CIA uvedla, že zadržela „méně než 100 osob“, ale revize agentury nakonec došla k počtu 119.
- Podle zprávy bylo přinejmenším 26 z celkem 119 zatčených zadržováno neprávem a jejich zadržení nebylo v souladu s vládními standardy. A to včetně muže, který byl využit jako zdroj k získání informací od člena rodiny, dvou bývalých zdrojů rozvědky a dvou jedinců, které zadržený označil za nebezpečné poté, co byl sám vystaven mučení. Záznamy o zadržovaných často nebyly úplné a v některých případech postrádaly dostatečné informace k tomu, aby bylo ospravedlněno jejich držení ve vazbě.
- CIA podle zprávy umožnila únik tajných informací médiím a zveličovala úspěch vyšetřovacích metod ve snaze získat podporu veřejnosti. Novinářům byly poskytnuty tajné informace, ale CIA se mnohé z těchto úniků nesnažila vyšetřit nebo dovést k trestnímu stíhání. Její úředníci žádali agenty o „shromáždění informací o úspěchu“ programu, aby mohly být poskytnuty médiím za účelem utváření veřejného mínění. CIA rovněž nepřesně informovala o událostech a poskytla médiím nepravdivé či neúplné informace ve snaze získat podporu veřejného mínění.