Čína a Rusko chtějí posílit vojenskou spolupráci
Putin dal proto najevo, že další posilování vazeb Moskvy na Peking nebude mít pouze ekonomický a diplomatický charakter. „Připisujeme důležitou roli společné iniciativě k posílení bezpečnosti v asijsko-tichomořském regionu a v této souvislosti budeme podporovat vztahy mezi našimi armádami,“ prohlásil šéf Kremlu.
Rozvíjející se spolupráce, jejímž důkazem byly dubnové manévry ruského a čínského námořnictva ve Žlutém moři, je zřejmě reakcí na plán Washingtonu zvýšit vojenskou přítomnost ve východní Asii a Pacifiku. Podle nedávného tvrzení amerického ministra obrany Leona Panetty tam chtějí Spojené státy do konce dekády mít 60 procent svých bitevních lodí. Nyní tam operuje polovina flotily.
Nová strategie USA je přitom odpovědí na zbrojení Pekingu, se kterým se snaží držet krok i Indie a další země. Shodou okolností Panetta včera Dillí ujistil o americké podpoře v budování moderní armády. „Od jednotlivých zbrojních zakázek se musíme posunout k pravidelné spolupráci, která zvýší kvantitu a kvalitu našeho obchodu ve sféře obrany,“ poznamenal. Dodal, že obě země by měly zintenzivnit společná vojenská cvičení.
Čtěte také:
Čína se snaží stále více vměšovat do světových konfliktů
Čína čeká s reformami na nové vedení
Na summitu Číny, Ruska a čtyř středoasijských států se řešila i budoucnost Afghánistánu po odchodu spojeneckých vojsk. Čínský prezident podotkl, že partneři mají v úmyslu hrát větší roli při obnově země.
Ne jaderným ambicím Íránu
Čínský premiér Wen Ťiapao prohlásil, že Čína nechce na Blízkém východě vidět žádné atomové zbraně. Svůj výrok adresoval íránskému prezidentu Mahmúdu Ahmadínežádovi, který do země přijel na návštěvu. Peking však nadále trvá na tom, aby se spor kolem íránského jaderného programu vyřešil diplomatickou cestou. Společně s Moskvou se opět vyslovil proti sankcím vůči Teheránu a případné vojenské intervenci.
