Regling dorazil do Číny den poté, co se evropští představitelé dohodli na plánu boje s dluhovou krizí. Podle něj je zatím příliš brzy na jednání s Čínou jako potenciálním investorem rozšířeného fondu EFSF. Fond nyní bude několik měsíců jednat s vládami a dalšími stranami o tom, jak by měl být strukturován, aby obligace, které bude prodávat, přilákaly zájem investorů. Také Peking chce před svým rozhodnutím o pomoci více detailních informací o nových investičních možnostech fondu.
Účast na pomoci Evropě by mohla pomoci Pekingu splnit jeho cíl, získat vedoucí úlohu v řízení globálních financí. Možná role Číny v Evropě a náznaky, že Peking by výměnou za pomoc mohl chtít politické ústupky, však vyvolaly mezi některými Evropany znepokojení.
Lídři 17 zemí eurozóny se tento týden dohodli na posílení EFSF, který má v současnosti úvěrovou kapacitu 440 miliard eur (zhruba 11 bilionů korun). Jedním z nástrojů k tomu má být nabídka investorům na pojištění dluhopisů problémových zemí, jako Itálie a Španělsko, druhým pak vznik speciálního fondu, do něhož by mohly investovat právě i země jako Čína.
Regling odmítl uvést, kolik by Peking mohl fondu poskytnout, dodal však, že Čína potřebuje bezpečné zahraniční investice a obligace fondu podporovaného vládami eurozóny mají nejvyšší úvěrové hodnocení.
Představitelé Číny již dříve vyjádřili solidárnost a slíbili podpořit Evropu, která je jejich největším vývozním trhem. Zatím však pouze uvedli, že budou pokračovat ve svých obchodech v regionu, kupují evropské zboží a část přebytku z obchodu Čína investovala do nejbezpečnějších evropských vládních obligací. Podle Reglinga čínští a další asijští investoři koupili zhruba 40 procent obligací vydaných EFSF od jeho vzniku v květnu 2010. Odmítl však poskytnout bližší detaily, včetně toho, jak velký podíl na tom má Peking. EFSF zatím ze dvou prodejů obligací získal osm miliard eur, napsaly agentury AP a Reuters.
