Jak námořní a vojenští experti, tak samotná Čína ale svět jedním dechem uklidňuje, že loď nepředstavuje bezpečnostní hrozbu pro sousedy. Loď zatím není vybavena stíhačkami a plné bojeschopnosti dosáhne až za několik let. „O něčem vypovídá i fakt, že čínským pilotům se na palubu lodi zatím nepovedlo přistát bez použití úchytů, tedy jakýchsi „pastiček“, což je úkon, který Američané pilovali po desetiletí,“ všímá si deník Wall Street Journal. Přesto celý svět po uvedení letadlové lodi do služby zpozorněl.
OBRAZEM: ČÍNSKÁ LETADLOVÁ CHLOUBA
„Oficiální uvedení do služby první letadlové lodi signalizuje status Číny jako rostoucí velmoci,“ píše pekingský zpravodaj BBC Damian Grammaticas. Čína se tak stává desátým členem exkluzivního klubu světových velmocí, které mají ve své armádní výbavě nosič stíhaček.
| Které země mají letadlovou loď? | |
|---|---|
| Země | Počet |
| USA | 11 |
| Itálie | 2 |
| Španělsko | 1 |
| Rusko | 1 |
| Velká Británie | 1 |
| Indie | 1 |
| Brazílie | 1 |
| Thajsko | 1 |
| Francie | 1 |
Zdroj: BBC
Loď s číslem 16 nese jméno provincie, ve které byla spuštěna na vodu. Základem letadlové lodi je trup bývalé sovětské lodě Varjag z 80. let, kterou Čína koupila od Ukrajiny. Z torza Varjagu se mělo původně stát plovoucí kasino v Macau. V roce 2011 ale Čínská lidová armáda (PLA) oznámila, že z vraku bude letadlová loď.
Šeptá se, že název Liaoning je jen dočasný a plavidlo se má později jmenovat na Š' Lang podle slavného admirála z dynastie Čching. V roce 1683 použil Š' Lang 300 lodí a dvacet tisíc vojáků, aby porazil rodinu Čeng, která ovládala Tchajwan. Konflikt vstoupil do dějin jako bitva u Pengu. Vítězství umožnilo přivést Tchajwan pod kontrolu pevninské říše, což byla historická událost – žádná jiná předchozí dynastie o něco takového neusilovala. Vztahy mezi Tchajwanem a Čínou jsou stále nevyřešené. Pojmenování letadlové lodi po slavném admirálovi by proto dnes neslo symbolické konotace.
