Čína se pomalu otevírá Hollywoodu, nyní už má druhý největší filmový trh

Hollywood, smybol filmového průmyslu

Hollywood, smybol filmového průmyslu Zdroj: Profimedia

Čína v roce 2012 předehnala Japonsko a stala se po Spojených státech největším filmovým trhem. Zisky z prodeje vstupenek v Číně meziročně stouply o 36 procent na 2,7 miliardy dolarů (asi 54 miliard korun).

Hollywood má radost, zahraniční filmy do Číny jdou totiž převážně právě z tohoto centra amerického filmového průmyslu. Od února 2012 Čína na svůj trh pouští víc amerických filmů - země sice nezrušila své omezení maximálního počtu dvaceti zahraničních filmů za rok, ale vydala na některé tituly (například filmy ve 3D) výjimku z tohoto pravidla.

Jak organizace na ochranu zájmů filmových studií, Motion Picture Association of America (MPAA) tak sdružení vlastníků kin, National Association of Theatre Owners (NATO) se shodly na tom, že jsou zvýšené tržby v Číně způsobeny převážně vývozem filmů různých žánrů. Hollywood totiž do Číny exportuje akční filmy jako Avengers, ale i vážnější snímky, jakým je například historické drama Lincoln.

Letošní rok zatím není pro americká studia tak výnosný jako rok předchozí. „Rok 2013 si nevede tak dobře, jak bychom si představovali. Chybí především rozmanitost žánrů. V lednu jsme měli hodně filmů přístupných mladistvým pod 17 let pouze v doprovodu rodičů, filmů s velkým množstvím násilí. Naopak málo bylo rodinných snímků“ řekl John Fithian, prezident a ředitel NATO.

Hollywood hlásí zisk

Američané jsou nicméně ohledně budoucnosti svých filmů optimističtí. „Čína staví deset kin denně. Jsou dychtiví po nových filmech a ty naše jsou v Číně dlouhodobě úspěšné“ řekl na tiskové konferenci Chris Dodd, předseda ředitel MPAA.

Americký filmový průmysl si dlouho stěžoval na přísná čínská omezení, Američané tradičně argumentují tím, že pomocí nich čínská vláda podporuje filmové pirátství. Výrobcům i distributorům filmů se nicméně daří. Celkový příjem Hollywoodu z prodaných vstupenek na světě loni stoupl o šest procent na 34,7 miliardy dolarů (asi 694 miliard korun) díky nárůstu v Latinské Americe, Severní Americe a také oblasti Asie a Tichomoří. Pokles ovšem zaznamenala řada evropských zemí včetně Francie, Itálie a Španělska, a také Blízký východ a Afrika.