Čína se snaží stále více vměšovat do světových konfliktů

Chu Ťin-tchao

Chu Ťin-tchao Zdroj: profimedia.cz

Čína provádí novou krizovou politiku: snaživá světová mocnost nejenže hraje klíčovou roli v severokorejském konfliktu, ale výrazně se vměšuje i do krize v Sýrii a do jaderného sporu s Íránem. Jestliže dosud Peking spíše váhal s převzetím větší mezinárodní odpovědnosti, pak nyní čínská diplomacie přeřazuje na vyšší rychlostní stupeň. Číně nejde jen o plnění závazků člena Rady bezpečnosti OSN s právem veta, nýbrž stále více i o vlastní zájmy. Upozorňuje na to agentura DPA.

V trojici krizí v Severní Koreji, v Sýrii a kolem Íránu ovšem Čína sleduje rozdílné cíle. V přístupu k zatvrzelému režimu v Pchjongjangu chce Čína především působit jako stabilizující faktor, aby zabránila eskalaci před svým prahem. Po nezdařilém odpálení rakety nyní hrozí nový jaderný test, který experti považují za nevyhnutelný. „Severní Korea dříve nebo později provede jadernou zkoušku,“ řekl agentuře DPA vědec Jang Si-jü z čínského Institutu pro mezinárodní studia v Pekingu.

Severní Korea má podle něj „jasný cíl“ stát se jadernou mocností. Dosavadní dva testy nebyly z technických důvodů dostačující k ovládnutí jaderných zbraní. „Bez nového testu se vývoj jaderné technologie zastaví na půl cesty,“ říká pekingský analytik. „Otázkou není zda, nýbrž kdy se uskuteční příští jaderný test.“ Nedávno sblížení mezi USA a Severní Koreou bude podle něj zmařeno. „Obávám se, že jejich vzájemné vztahy nejenže uváznou, nýbrž získají konfrontační kurz.“ Úkolem Číny je nyní podle tohoto politologa zabránit eskalaci.

Čína se jaderného Íránu bojí, má ale své ekonomické zájmy

V jaderném sporu s Íránem, který v sobotu vstoupí při jednáních v Istanbulu do nového kola, jsou zájmy Číny postaveny jinak. Na jedné straně chce i Peking zabránit zrodu nové jaderné mocnosti, na straně druhé chce chránit své vlastní energetické a hospodářské zájmy v Íránu.

„Čína posiluje svůj vliv v otázce Íránu a přímo se účastní některých jednání, protože je stále silněji závislá na energetických dodávkách z Íránu,“ říká profesor mezinárodních vztahů na pekingské Lidové univerzitě Čcheng Siao-che.

Ohledně Sýrie nechce Peking působit dojmem nečinnosti

Poté, co Čína v syrském konfliktu sklidila za své veto proti první rezoluci velké mezinárodní odsouzení, začala se prosazovat se svou zprostředkovatelskou iniciativou. „Čína chce působit spíše jako vyvažující faktor,“ říká Čcheng Siao-che.

„Její hlas proti rezoluci byl vzkazem USA a západním zemím, že si v tomto světě nemohou dělat, co chtějí.“ Na rozdíl od Ruska ale nejsou vlastní zájmy Číny v Sýrii tak velké. „Čína stojí v otázce Sýrie především za Ruskem.“

Svět vliv Číny na Severní Koreu přeceňuje

Čína sice vidí supervelmoc USA v důsledku dvou válek a finanční krize celkově oslabenou, přesto ale profesor Čcheng Siao-che konstatuje, že Američané svou pozici v Tichomoří a v sousedství Číny v severovýchodní Asii spíše posílili. „Není to tak, že by jeden moc ztrácel a druhý získával,“ soudí Čcheng a odmítá tak představu, že by Čína mohla postoupit tam, kde USA ztrácejí vliv. A navzdory rostoucí roli Číny na mezinárodní scéně také aktéři v Íránu, v Sýrii a dokonce ani ve spřátelené Severní Koreji neposlouchají Peking bezvýhradně, jak právě ukázalo vypuštění severokorejské rakety i přes veškerá varování.

„Světové společenství přeceňuje vliv Číny na Severní Koreu,“ říká analytik Jang Si-jü. Ani zastavení energetických a potravinových dodávek by prý nic nezměnilo na strategii tohoto stalinistického státu vedeného touhou stát se jadernou mocností, ale zasáhlo by beztak hladovějící lidi. „Jestliže to uděláme, budou se dít věci, jaké si nejméně přejeme vidět.“ Sankce jsou podle něj jen prostředkem prosazování cíle, jímž musí být řešení dosažené cestou jednání. „Dokud existuje prostor pro diplomacii a základ pro dialog, nevymkne se situace kontrole.“