Nákupní horečka nebyla podle analytiků nic menšího, než transformace modelu čínských investic v zahraničí. A očekává se, že v příštím desetiletí investice dále porostou.
„Viděli jsem obrovský růst čínských investic v Evropě, zejména (fúzí a akvizic) během vrcholu dluhové krize,“ řekl FT analytik výzkumné společnosti Rhodium Group Thilo Hanemann. „Byly to částečně příležitostné nákupy, protože majetek byl levný, a částečně to byl strukturální dlouhodobý posun čínských investic v zahraničí, od zajištění si přírodních zdrojů v rozvojových zemích po koupi značek a technologií v rozvinutých zemích.“
Peníze se stěhují z Afriky do Evropy
Oficiální čínské údaje o investicích jsou obecně považovány za nespolehlivé, protože vláda neměří většinu aktivit dceřiných firem čínských společností v daňových rájích a nesnaží se zjistit, kde investice skončily. Nezávislé subjekty jako Rhodium Group a Heritage Foundation však zaznamenaly nedávný posun čínských peněz z afrických rozvojových zemí bohatých na nerostné zdroje k partnerským projektům v rozvinutých zemích, včetně Evropy.
Důležitou roli v tomto přesunu začínají hrát i soukromé čínské společnosti. Podle objemu investic v zahraničí jsou v čele státní firmy. Mezi roky 2008 a 2013 měly podle Deutsche Bank státní firmy na čínských investicích v Evropě podíl 78 procent. Mezi roky 2011 a 2013 se však začíná zvyšovat aktivita soukromých čínských firem a jejich podíl na fúzích a akvizicích v Evropě stoupl na více než 30 procent ze čtyř procent v předchozích třech letech.
Investice porostou, rekordy ale trhat nebudou
Čínské investice v Evropě sice rostou, ale zároveň čelí několika překážkám. „Ve vztahu k čínským devizovým rezervám, které činí čtyři biliony dolarů, není objem zas tak velký, protože Evropa není ochotná prodat Číně své špičkové technologie a nemá tolik dalších nabídek, které by Čína opravdu chtěla,“ řekl FT Derek Scissors z American Enterprise Institute. „V budoucnosti zřejmě uvidíme stabilní růst (čínských investic v Evropě), ale žádné obrovské průlomy.“
Podle oficiálních údajů přímé zahraniční investice v Číně loni činily 117 miliard dolarů (2,5 bilionu korun), a překonaly tak investice Číny v zahraničí, které dosáhly 108 miliard USD. Stejná zpráva naznačuje, že Evropa byla jediným regionem, který zažil pokles investic, a to o 15 procent. Nicméně údaje nezahrnují tok investic přes Hongkong, který má na investicích do Evropy výrazný podíl. Ekonom Citic Bank Liao Qun odhaduje, že celkové investice Číny v zahraničí překročí do roku 2017 hranici 200 miliard USD a podíl Evropy na této částce poroste.
