Peking zahájil svůj zalesňovací program v roce 1998 jako odpověď na katastrofální záplavy, jejichž dopady by lesy zmírnily. Úsilí proto směřovalo zejména na oblasti kolem pramenů a horních částí vodních toků. Úřady vydaly zákazy kácení na rozsáhlých územích.
Problém je ale v tom, že se dřevo začalo více dovážet z Vietnamu, Madagaskaru nebo Ruska. „Čínský úspěch patrně přesunul problém odlesnění do jiných regionů,“ řekl serveru Christian Science Monitor šéf vědeckého týmu Andrés Viña z Michiganské státní univerzity, který studii vypracoval.
Dovoz dřeva do Číny
Dovoz dřeva do Číny
„Jsou to globální problémy. Když je zkoumáte na národní úrovni, musíte si uvědomit, že zlepšení stavu v jedné zemi může znamenat zhoršení v jiné,“ cituje server ekologa Kevina Griffina z Kolumbijské univerzity. Ten poukazuje ještě na jeden nedostatek citované studie – zkoumá totiž pouze rozsah zalesněné plochy. Nebere tak v úvahu typy nových lesů, které můžou tvořit jiné ekosystémy proti těm původním.
Rozšíření zalesněné plochy nemusí automaticky znamenat pozitivní změny pro životní prostředí. Studie nedávno publikovaná v časopisu Science poukázala na to, že rozšiřování jehličnatých lesů v Evropě na úkor těch listnatých a jejich obhospodařování člověkem v posledních staletích přispělo ke globálnímu oteplování.
Lesy jsou však obecně pro životní prostředí velmi důležité - zachovávají biodiverzitu, zabraňují erozi půdy a pohlcují z atmosféry oxid uhličitý. Na celém světě v posledním čtvrtstoletí ústup lesního porostu zpomalil. I tak ale planeta za tu dobu přišla o 129 milionů hektarů lesů, což je území o něco větší rozloha Jihoafrické republiky.
