Exodus bohatých Číňanů považují mnohé země za příležitost, jak do ekonomik zmítaných krizí přivést nový kapitál. Konkurence mezi zeměmi v atraktivních imigračních nabídkách tak nabírá na síle. Příležitost cítí i neotřelé destinace. Malý stát v Karibiku jménem Svatý Kryštof a Nevis nabízí Číňanům rovnou celé imigrační menu: bohatí za investici do místních projektů získají do půl roku i zdejší občanství a s ním i pas, se kterým mají otevřené dveře do většiny zemí Evropy a bývalých britských kolonií.
„Možnost bezvízového cestování je pro řadu Číňanů velmi dobrým obchodem,“ potvrzuje právník dubajského developera Range Developments François Harvey. Firma nabízí Číňanům akcie svého projektu ve Svatém Kryštofu a Nevisu po 400 tisících dolarech a kromě atraktivního výnosu slibuje právě i bezvízovou volnost. Přilákat čínské peníze se ale snaží třeba i Lisabon. Portugalské vízum je k mání výměnou za investici v objemu půl milionu eur.
Z Číny je zatím stále co vyvážet. Obyvatelé mají dosud relativně nízký podíl majetku uložený v zahraničí. „Zatímco celosvětový průměr leží mezi 20 a 30 procenty, Číňané mají v zahraničí uloženo jen kolem 13 procent svého majetku,“ uvádí Oliver Williams z Wealthinsight.
A řada Číňanů preferuje v otázce uložení peněz před svou rodnou zemí zahraničí. Okázalé utrácení stejně jako symboly luxusu přestaly být politicky přijatelné. „Poprvé po šesti letech dvouciferného ročního růstu letos čínský trh s luxusním zbožím poklesl,“ uvádí Anne Čangová z čínského týdeníku CBN. Lidé si uvědomují, že od veřejného odsouzení bohatství k jeho konfiskaci nemusí vést v Číně zrovna dlouhá cesta. Navíc v případě, kdy původ majetku je mnohdy přinejmenším nejasný.
Emigrace slouží jako životní pojistka
Pan Su je jedním z kormidelníků čínské ekonomiky. Vlastní developerskou společnost, která staví výškové budovy v centru Pekingu. Stojí na vrcholu čínské společenské pyramidy, přesto je jeho největším přáním odejít ze země. Chce ochránit svůj majetek, ale také si pořídit druhé dítě.
Suova rodina žije odděleně. Jeho manželka bydlí v USA, kde čeká své druhé dítě. Su plánuje zůstat v Číně ještě dalších deset let, protože se bojí, že by svůj čínský úspěch nemusel v zámoří tak snadno zopakovat. „Životní podmínky v zahraničí jsou lepší stejně jako bydlení, jídlo nebo vzdělání,“ uvádí Su. Tišším hlasem dodává, že každý ví, že život v zahraničí je svobodnější a vládne tam větší spravedlnost. Pan Su není zdaleka jediný.
Bohatí Číňané stále více investují v zahraničí, aby získali cizí pas a mohli svobodně cestovat i obchodovat. Nejoblíbenější destinací zůstávají pro čínské emigranty Spojené státy. Číňané oceňují především vyspělý vzdělávací a zdravotnický systém. Jen v loňském roce získalo v USA trvalý pobyt na 68 tisíc Číňanů. Populární je i Kanada a Austrálie.
„V Číně vám nic nepatří. Koupíte dům, ale pozemek pod ním patří vládě, která vám jej na 70 let pronajme. Co se stane pak, je ve hvězdách,“ strachuje se pan Su. „Byznysmeni i vysocí státní úředníci pociťují totéž. Obávají se o bezpečí svého majetku,“ dodává.
Oficiálně uvádějí Číňané jako důvod k emigraci lepší zdravotní péči, širší možnosti pro vzdělání svých dětí, nebo dokonce čistší vzduch. Mimo záznam však připouštějí i prozaičtější důvody. „Někteří chtějí odejít, protože získali svůj majetek ilegálně, jako zkorumpovaní vládní úředníci a obchodníci,“ vysvětlil Leo Liou, šéf pekingské společnosti Goldling, která se specializuje na emigrační poradenství.
„Čínská ekonomika vypadá jako obrovský trychtýř. Zkorumpovaní úředníci často převádějí celé své jmění do zahraničí, protože mají strach a pocit viny,“ uvedl Čung Ta-ťün, šéf nevládní organizace Dajun Center for Economic Observation & Studies v Pekingu.
„Získání cizího pasu je jako uzavření pojistné smlouvy,“ řekl Rupert Hoogewerf ze společnosti Hurun známé svým žebříčkem bohatých konstruovaným podle vzoru amerického Forbesu. „Pokud dojde k sociálním nepokojům, věci se mohou v Číně změnit prakticky přes noc. Mít v takovém okamžiku správný pas je k nezaplacení,“ dodal.
| Evropa i USA investice vítají |
|---|
| „Číňané představují více než 60 procent všech žadatelů o investiční azyl. Jsou velmi adaptabilní, touží po změně i po dosažení svých snů,“ uvádí Armand Arton z poradenské společnosti Arton Capital. Británie je přitom jednou z nejdražších imigračních destinací světa. „Pro Evropu je to výhodné, peníze na investice jsou tu v prostředí globální ekonomické krize vítané,“ uvedla Julia Čuová, konzultantka jedné z britských imigračních agentur. |
| Čínské peníze s chutí vítá i Amerika. 46letá čínská podnikatelka Lily Čangová se rozhodla přesunout část svých obchodních aktivit z jižní Číny do Kalifornie. „Vznikne minimálně 700 pracovních míst pro místní obyvatele. Kalifornie má více než dvanáctiprocentní nezaměstnanost, na investici je tak ideální čas,“ řekla Čangová pro list China Daily, „nejde primárně o otázku vlastenectví. V zahraničí fungují věci méně složitě.“ |
| Podnikání v Číně je nakloněno velkým a silným. „Čínský finanční systém v podstatě podporuje jen státní podniky a velké firmy. Malé a střední soukromé firmy nemají prakticky možnost získat půjčku ať už od banky nebo vydáním dluhopisů,“ sdělil Chuang Sung z univerzity v Pekingu pro server caixin.com, který patří jedné z největších mediálních skupin v Číně. To posiluje i sociální rozdíly mezi Číňany, 80 procent bohatství je v zemi Draka ve vlastnictví pouhé pětiny obyvatelstva. |
Divokým Východostánem (15): Jakoby Čína
